Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha Benjamina Cartera Hetta „Hořící Říšský sněm“ podrobně zkoumá záhadný požár Říšského sněmu v roce 1933 a zpochybňuje dlouho přežívající názor, že jednal pouze Holanďan. Hett podporuje tezi, že požár zorganizovali sami nacisté, a na základě rozsáhlého výzkumu vrhá na událost nové světlo. Navzdory zásluhám o historický přínos a poutavé vyprávění se některým čtenářům zdála kniha příliš dlouhá a občas nudná.
Klady:Kniha je dobře napsaná, pečlivě prozkoumaná a předkládá přesvědčivé argumenty, které přehodnocují široce přijímaný narativ týkající se požáru Říšského sněmu. Hettova právnická zkušenost analýzu umocňuje a vyprávění je popisováno jako poutavé a energické. Kniha je oceňována zejména za odhalení nových důkazů a poznatků týkajících se zapojení nacistů.
Zápory:Několik recenzí zmiňuje přílišnou délku knihy a nudnost některých částí, což vede k potížím s udržením čtenářova zájmu. Objevují se výtky týkající se struktury knihy a Hettova občasného přehánění v argumentaci. Někteří čtenáři považovali části vyprávění za zmatené, zejména v druhé polovině zaměřené na historiografii.
(na základě 20 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Burning the Reichstag: An Investigation Into the Third Reich's Enduring Mystery
Obsah knihy:
V únoru 1933 měl Adolf Hitler moc v rukou jen velmi slabě. V čele křehké koaliční vlády stál jako kancléř pouhé čtyři týdny.
Nacisté v nedávných volbách ztratili křesla v Říšském sněmu a nárokovali si pouze tři ze třinácti vládních postů. Pak 27. února vzplál Říšský sněm, sídlo a symbol německé demokracie, žhářským útokem.
Nová Hitlerova vláda okamžitě obvinila komunisty a schválila dekret, který vyrval srdce z demokratické ústavy Výmarské republiky a zrušil právní stát.
Pět tisíc lidí bylo okamžitě zatčeno. Požár Říšského sněmu znamenal skutečný začátek Třetí říše, která vládla dalších 12 let.
Spory kolem vzniku požáru přetrvaly 80 let. Benjamin Hett v knize Vypálení Říšského sněmu nabízí strhující popis Hitlerova nástupu k diktatuře, který zpochybňuje ortodoxii a připomíná skutečný význam role, kterou sehrál požár. Na místě činu policie zatkla třiadvacetiletého Marina van der Lubbeho, holandského komunistického kameníka.
Ačkoli byl v zahraničí zpočátku odmítán jako nacistický nástroj, pováleční historici ho od padesátých let 20. století většinou hodnotí jako jediného viníka - osamělého žháře, kterého Hitler využil. Hettova kniha tento případ znovu otevírá a přináší živé portréty klíčových postav, včetně Rudolfa Dielse, Hermanna Göringa, Josepha Goebbelse a historika Fritze Tobiase, jehož popis požáru byl až dosud standardem.
S využitím řady nových pramenů a archivů zasazuje Hett požár Říšského sněmu do širšího kontextu a odhaluje, jak a proč zůstal jednou z posledních záhad nacistického období a jednou z nejkontroverznějších a nejspornějších událostí 20. století.
