Horečka džungle: Zkoumání šílenství a medicíny v tropických vyprávěních 20. století

Původní název:

Jungle Fever: Exploring Madness and Medicine in Twentieth-Century Tropical Narratives

Obsah knihy:

Zlověstná "džungle" - toto nejasně definované a amorfní místo, kde civilizace nemá oporu a kde je přežití vždy v nejistotě - je děsivým prostředím pro nesčetná imaginativní díla. Filmy jako Apokalypsa nyní, televizní pořady jako Ztraceni a samozřejmě příběhy jako Srdce temnoty se zabývají základní otázkou, proč neznámý svět děsí jak dobrodruhy, tak diváky. V knize Horečka džungle se Charlotte Rogersová zabývá pěti knihami, které poprvé definovaly džungli jako násilné a šílené místo. Čtenář zde najde městské průzkumníky, kteří se vydávají do divočiny, setkávají se s "domorodými" obyvateli, žijí mezi nimi a nakonec přicházejí o rozum.

Kanonická díla autorů, jako jsou Joseph Conrad, Andre Malraux, Jose Eustasio Rivera a další, představují džungle a divočinu jako zásadně zhoubné a nebezpečné. Rogers zkoumá, jak se metody, které tito autoři používají ke zprostředkování fyzických a psychických neduhů, jimiž trpí jejich postavy, vyvíjely v symbióze s moderní medicínou. Zatímco Conradovi a Malrauxovi evropští cestovatelé jsou v divočině nuceni zpochybňovat svou civilizovanost a duševní stabilitu, latinskoameričtí autoři jako Alejo Carpentier obratně proměňují pseudovědecké teorie ve svou největší přednost, neboť jejich postavy proměňují šílenství v zásadní tvůrčí jiskru.

Horečka džungle nakonec naznačuje, že největší hrůzou džungle jsou neznámé oblasti mysli samotné postavy.