Hojnost a svoboda: Dějiny politických myšlenek o životním prostředí

Recenze čtenářů

Kniha přináší ambiciózní analýzu historického vztahu mezi politickými idejemi svobody a využíváním přírodních zdrojů v kontextu klimatické krize. Kritizuje, jak se tradiční pojetí materiální hojnosti a autonomie prolíná s degradací životního prostředí, a zkoumá výzvy, které přináší sladění politiky blahobytu s ekologickými zájmy. Ačkoli jsou filozofické postřehy poutavé, kniha postrádá praktická řešení a má eurocentrickou perspektivu, která přehlíží výzvy, jimž čelí rozvojové země.

Kniha nabízí sofistikované dějiny politických idejí v oblasti životního prostředí, přičemž uvádí filozofické souvislosti mezi svobodou a využíváním životního prostředí. Nastoluje důležité otázky o rovnováze mezi bohatstvím a svobodou ve světle klimatické krize. Autorovy filozofické a historické postřehy jsou poutavé a podněcují k zamyšlení.

Na praktická řešení otázek, které nastoluje, je kniha krátká. Má idealistický a poněkud eurocentrický pohled a opomíjí významné problémy, kterým čelí rozvojové země při dosahování základního materiálního zabezpečení. Zaměření na teoretické diskuse může u čtenářů vyvolat touhu po praktičtějších návodech.

(na základě 1 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Affluence and Freedom: An Environmental History of Political Ideas

Obsah knihy:

Pierre Charbonnier v této průkopnické knize otevírá nový intelektuální prostor: environmentální dějiny politických idejí. Jeho cílem není najít zárodky ekologického myšlení v dějinách politických idejí, jak to udělali jiní, ale spíše ukázat, že všechny politické ideje, ať už se hlásí k ekologickým ideálům, nebo ne, jsou založeny na určitém pojetí našeho vztahu k Zemi a k životnímu prostředí.

Základní politické kategorie modernity byly založeny na myšlence, že můžeme zlepšit přírodu, že můžeme rozhodujícím způsobem zvítězit nad jejími excesy a nárokovat si neomezený přístup k pozemským zdrojům. Moderní myslitelé si tak představovali politickou společnost svobodných, rovnoprávných a prosperujících jedinců, spolu s rozvojem průmyslu zaměřeného na pokrok a osvobozeného od okovů Země. Tento pakt mezi demokracií a růstem však nyní zpochybňují klimatické změny a ekologická krize. Proto je dnes naší povinností znovu promyslet politickou emancipaci a mít na paměti, že se již nemůže opírat o perspektivu nekonečného růstu, kterou slibuje průmyslový kapitalismus. Ekologie musí čerpat ze síly, kterou využil socialismus devatenáctého století v reakci na masivní dopady industrializace, ale musí také znovu promyslet imperativ nabídnout společnosti ochranu tím, že zohlední solidaritu sociálních skupin a jejich podmínky ve světě proměněném změnou klimatu.

Tato aktuální a originální práce z oblasti sociální a politické teorie bude zajímavá pro širokou čtenářskou obec v oblasti politiky, sociologie, environmentálních studií a obecně společenských a humanitních věd.