Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha přináší přesvědčivý a osobní pohled na zážitky vojáka během války ve Vietnamu a ukazuje emocionální i historické souvislosti doby. Spojuje v sobě témata lásky, víry a smyslu pro povinnost a nechává čtenáře zaujatě sledovat vyprávění až do konce.
Klady:⬤ Poutavé psaní, které čtenáře vtáhne do děje
⬤ osobní a blízký pohled vojáka
⬤ účinné zobrazení lásky a služby
⬤ vyvolává silné emocionální reakce
⬤ vhodné pro osobní čtení i jako dárek.
Zápory:Někteří čtenáři měli pocit, že cena knihy je poněkud vysoká; několik recenzentů zmínilo pocit smutku ohledně zacházení s vojáky vracejícími se z Vietnamu.
(na základě 4 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Depth of Field: An Army Photographers Year in Vietnam
Obsah knihy:
Když se blížíme k zatáčce, poručík Moe říká: "Buďte ve střehu, chlapi.
Tohle je známé území Vietkongu." "Známé území Vietkongu," pomyslím si. Tak co tu sakra děláme sami? Ticho přeruší náhlé a hlasité prasknutí, jako by mi vedle hlavy vybuchla petarda. Všechno se okamžitě zpomalí a současně přední část džípu přeskočí plameny. Tim%u2019 trhne hlavou dozadu a s rukama zakrývajícíma si obličej vykřikne: "Ach bože " Poručík Moe se v téže chvíli nakloní doprava a téměř ladně právě vypadává z džípu. Zjistím, že ležím vedle džípu a snažím se sebrat myšlenky.
Můj první instinkt byl, že jsme najeli na minu. Vtom zaslechnu staccato střelby z automatických zbraní a hlasitý vietnamský hovor. Když teď vyhodnocuji situaci, svírá mě strach. Tohle není jen mina, ale přepadení: "Musím se přesunout, Carlisle," říkám si. Snažím se natáhnout do džípu pro zbraň, ale palba mi ruku vytlačuje. "Vím, že Tim je mrtvý, zastřelili poručíka Moea a teď jdou po mně." Tato jediná událost byla rozhodujícím momentem nejen v mé vojenské kariéře, ale také v tom, jak jsem zvládal budoucí životní rozhodnutí a výzvy. Všichni veteráni, zejména ti, kteří zažívají situace typu "bojuj, nebo uteč", mají podobné určující momenty a jsou pro daného jedince jedinečné. Do vojenské služby jsem nastoupil v srpnu 1964 jako sedmnáctiletý středoškolák, který opustil školu a toužil se osamostatnit a poznat svět.
Armáda byla ideálním prostředím, jak toho dosáhnout. Miloval jsem armádu, její strukturu a disciplínu.
Možnost postupu byla omezena pouze vlastní iniciativou. Během pobytu v Německu jsem si dodělal maturitu. Moje vojenská kariéra se vyvíjela mnohem dál, než jsem si představoval.
V devatenácti letech jsem byl poddůstojníkem, což bylo v roce 1966 vzácné. Byl jsem podruhé odveden a těšil jsem se na dlouhou a prospěšnou vojenskou kariéru. Pak přišel Vietnam a všechno se změnilo.
