Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.
Behold, the Lamb of God! (25-Pack)
Ježíš dobrovolně zemřel, abychom my mohli žít. Rozhodl se zemřít místo nás z lásky. V Hebrejských písmech vidíme několik momentů, které předznamenávají výměnu Ježíšovy smrti. V první kapitole Janova evangelia vidí Jan Křtitel svého bratrance Ježíše a prohlašuje: "Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa! " (Jan 1,29). Nám toto tvrzení nedává příliš smysl. Chápeme, že někoho nazýváme "KOZOROŽCEM", ale ne "Beránkem"! Janovi první židovští posluchači by to však pochopili. Poprvé Bůh použil beránka, aby zachránil svůj lid, na samém začátku jejich příběhu. Abraham a Sára byli staří a bezdětní. Bůh však slíbil, že z Abraháma učiní velký národ, a Sára jim nakonec porodila syna Izáka. O několik let později Bůh Abrahamovi říká tato zdrcující slova: "Vezmi svého syna, svého jediného syna Izáka, kterého miluješ, jdi do země Moria a obětuj ho tam jako zápalnou oběť na jedné z hor, o nichž ti povím." (Gn 22,2). Můžeme si jen představovat, co se Abrahamovi honí hlavou. Abraham nepochybně prožíval opravdovou lásku k Izákovi: svému synovi, jedinému synovi, kterého miloval. Věřil však, že Bůh nějak zajistí beránka. Když se dostanou na horu, Abraham připraví oběť. Sváže svého syna a položí ho na dřevo. Abraham položí Izáka na hromadu dřeva a zvedne nůž.
Najednou se však ozve Hospodinův anděl: "Nyní vím, že se bojíš Boha, když jsi mi neodepřel svého syna, svého jediného syna" (Gn 22,12). Když Abraham vzhlédl, spatřil berana, který se zachytil za rohy v houští. Vzal berana a obětoval ho Bohu místo sebe. Jaký to všechno mělo smysl? Copak Bůh nevěděl, že mu Abraham důvěřuje? Smysl to nemělo pro Abraháma, ale pro nás. Vidíme otce, který intenzivně miluje svého syna, ale je ochoten se ho vzdát. Vidíme, jak Bůh poskytuje náhradu, aby Boží lid, ztělesněný Izákem, mohl žít. Vidíme, jak Bůh ušetřil Abrahamova syna - jeho jediného syna, kterého miloval - a zároveň připravil půdu pro to, aby neušetřil svého vlastního milovaného Syna. Vidíme první biblický obraz Beránka Božího, který snímá hřích světa.
Ježíš nebyl obětí. Byl dobrovolníkem. Na kříži na sebe dobrovolně vzal Boží hněv vůči hříchu, aby mohl odstranit hřích světa. Jeho strach nepramenil z ukřižování jako takového, ale z Božího hněvu. Ukřižování byla pomalá smrt. Jeho oběti visely celé hodiny, aby se jim lidé posmívali, ptáci je klovali a postupně je udusili. Hřeby v zápěstích a kotnících jim rvaly maso, když se zvedaly a lapaly po dechu. Mluvit při ukřižování bylo těžké. Ale byl čas. Tolik mučivého času. Ježíš dal zločinci ukřižovanému vedle něj ohromující slib: "Dnes budeš se mnou v ráji" (Lukáš 23,43). Mluvil také se svou matkou a s autorem Janova evangelia (Jan 19,26). Ale nejdojemnější rozhovor vedl Ježíš během ukřižování se svým Otcem. Lukáš vypráví, že i když ho vojáci přibíjeli na kříž, Ježíš se modlil: "Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí" (L 23,34). Matouš však zaznamenává tato znepokojivější slova: "Eli, Eli, lema sabachthani? ', to znamená: 'Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? '" (Mt 27,46). I jazyk těchto slov je dojemný.
Ježíš žil dokonalý život bez hříchu a poté zemřel láskou prosycenou smrtí. Ježíš ve své naprosté nevinnosti čelil ukřižování za tebe i za mě - a za zločince na vedlejším kříži, který do Ježíše vložil svou důvěru s posledním dechem. On je Beránek Boží, který snímá hřích světa. A vezme na sebe i náš hřích, pokud v něj jen vložíme svou důvěru.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)