Recenze čtenářů
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 4 hlasů.
Původní název:
Hitler's Motorcars: The Fhrer's Vehicles from the Birth of the Nazi Party to the Fall of the Third Reich
Obsah knihy:
Mnoho fotografií zachycuje Hitlera, jak hrdě stojí na sedadle spolujezdce v půlnočně modrém mercedesu s nataženou rukou a vzdává hold obdivujícím německým davům. Hitler miloval automobily a rád se nechával vidět ve speciálních automobilech a vedle nich, které si pořídil nebo mu byly darovány prostřednictvím přátel a fondů nacistické strany.
Jeho prvním vozem byl zelený Selve 8/30 z roku 1920, zakoupený v roce 1922, kterého se brzy zbavil ve prospěch Mercedesu 15/70/100 od Daimlera - a od té chvíle měl být každý vůz, v němž se Hitler nechal vozit po Třetí říši a okupovaných zemích, Mercedes. Dokonce i v době, kdy byl po neúspěšném puči v roce 1923 ve vězení v Landsbergu, si psal s prodejcem vozů Mercedes-Benz v Mnichově o svém příštím automobilu a porovnával výhody vozu Benz 11/40 s větším vozem 16/50. Byl to šedý vůz 11/40, ve kterém Hitler odjel z Landsbergu po svém propuštění v roce 1924.
Právě ve svém dalším voze - přeplňovaném Mercedesu-Benz 15/70/100 - měl Hitler v březnu 1930 nehodu s velkým nákladním autem. Nákladní vůz byl zcela zdemolován, zatímco velký Mercedes utrpěl jen drobné škody. To Hitlera přimělo k poznámce: "Tehdy jsem se rozhodl, že do konce života budu používat pouze Mercedes.
Od roku 1930 se Hitler vozil ve voze Mercedes-Benz 770, známém také jako Grosser Mercedes. Těchto obrovských luxusních vozů bylo vyrobeno pouze 205 kusů a mnoho z nich používali vysoce postavení nacisté.
Hitler se o automobily zajímal natolik, že zařídil státní sponzorství pro Mercedes a Porsche (Auto Union), aby se mohly účastnit závodů Grand Prix (dnešní F1). Finanční podpora byla tak silná, že německé týmy v letech 1935 až 1939 smetly všechny před sebou.
Bezpečnost byla vždy velkým zájmem Hitlera a jeho okolí a jeho 770 byl chráněn neprůstřelnými okny a ocelovými pancéřovými pláty zabudovanými do všech kovových dílů. Válečná doba přinesla zvýšené obavy o bezpečnost, což mělo za následek, že se do sbírky vozů německého vůdce dostal další Mercedes. Jednalo se o těžce pancéřovaný šestikolový G4, první terénní Mercedes, v němž se Hitler mohl bezpečně promenádovat ulicemi dobytých zemí.
Kromě fotografií Hitlerových vozů a mužů, kteří se stali jeho šoféry, uvádí John Starkey technické specifikace těchto vozů a popisuje mnoho cest, které německý vůdce podnikl v průběhu dvou dramatických desetiletí.
