Henry Fielding - Z tohoto světa na onen: „Jsem spokojen, to je požehnání větší než bohatství, a komu je to dáno, nemusí žádat víc."“

Původní název:

Henry Fielding - From This World To The Next: I am content; that is a blessing greater than riches; and he to whom that is given need ask no more.""

Obsah knihy:

Henry Fielding se narodil 22. dubna 1707 v Sharphamu v Somersetu. Jeho nejznámějším a nejoblíbenějším dílem je "Tom Jones". Klasika. Fieldingova historie je jistě pestrá a bohatá. Jako romanopisec a dramatik se nebránil vyvolávat kontroverze či dokonce skandály, ale byl také soudcem a pomáhal zakládat policejní sbor. Vzdělání získal na Eton College, kde navázal celoživotní přátelství s Williamem Pittem starším. Po několika milostných problémech odcestoval do Londýna, aby zde založil literární kariéru. V roce 1728 odešel do Leidenu studovat klasickou filologii a práva. Finanční prostředky mu příliš dlouho nevydržely a byl nucen vrátit se do Londýna a začít psát pro divadlo. Většina jeho děl byla sžíravě kritická vůči vládě sira Roberta Walpola. Jeho satiry byly vždy na hraně a establishment se jimi nebavil. Zdá se, že jedním z cílů zákona o divadelních licencích z roku 1737 byla právě Fieldingova činnost. Jakmile zákon prošel, politická satira na jevišti byla téměř nemožná. Fielding odešel z divadla a pokračoval v právnické kariéře, a aby uživil svou ženu Charlottu Craddockovou, kterou si vzal v roce 1734, a děti, stal se advokátem. Kvůli nedostatku finančního smyslu prožíval on i jeho rodina často období chudoby, ale pomohl mu Ralph Allen, bohatý mecenáš, který později vytvořil základ postavy Squire Allworthyho v Tomu Jonesovi.

Když Charlotta v roce 1744 zemřela, narodilo se jim pět dětí, ale přežilo jen jedno, Henrietta (a to pouze do 23 let). Tři roky po Charlottině smrti se bez ohledu na veřejné mínění oženil s její bývalou služebnou Marií Danielovou, která byla rovněž těhotná. Na společnost to neudělalo dojem, ale rozhodně to bylo na místě. Mary porodila pět dětí, tři dcery, které zemřely mladé, a syny Williama a Allena. Navzdory skandálu, jeho důslednému antijákobitství a podpoře anglikánské církve to vedlo k tomu, že byl o rok později odměněn funkcí vrchního londýnského magistrátu a jeho literární kariéra šla od desíti k pěti. Spolu se svým mladším nevlastním bratrem Johnem se v roce 1749 podílel na založení tzv. první londýnské policie, Bow Street Runners. V témže roce vydal spolu s knihou "Z tohoto světa na onen" své vrcholné literární dílo "Tom Jones". Byl to docela zajímavý rok. Podle historika G. M. Trevelyana byli Fieldingovi "dva z nejlepších soudců v Londýně osmnáctého století a udělali mnoho pro reformu soudnictví a zlepšení podmínek ve věznicích". Mezi jeho vlivné pamflety a dotazy patřil i návrh na zrušení veřejných poprav oběšením, i když se zdálo, že měl méně výhrad, pokud se jednalo o popravy v soukromí.

Fielding začal vydávat čtrnáctideník The Covent-Garden Journal, který publikoval pod pseudonymem "Sir Alexander Drawcansir, Knt. Censor of Great Britain" až do listopadu téhož roku. V tomto periodiku se Fielding přímo postavil "armádám Grub Street" a soudobým autorům periodik té doby v konfliktu, který se nakonec stal Papírovou válkou z let 1752-3. Poté vydal pojednání "Příklady zásahu Prozřetelnosti při odhalování a trestání vražd" (1752), v němž odmítal deistické a materialistické vize světa, psal ve prospěch víry v Boží přítomnost a Boží soud, ) tvrdil, že nárůst počtu vražd je způsoben zanedbáváním křesťanského náboženství. Fieldingovo nasazení pro věc spravedlnosti jako velkého lidumila se v padesátých letech 17. století časově shodovalo s rychlým zhoršením jeho zdravotního stavu. To pokračovalo do té míry, že se v roce 1754 vydal do Portugalska, kde hledal lék na dnu, astma a další potíže. Henry Fielding zemřel v Lisabonu o dva měsíce později, 8. října 1754. Je pohřben na městském anglickém hřbitově (Cemiterio Ingles), který je nyní hřbitovem kostela svatého Jiří v Lisabonu.".