Hegemonistický záměr Indie v Bangladéši

Původní název:

India's Hegemonic Design in Bangladesh

Obsah knihy:

Indie je postkoloniální zemí třetího světa, spíše konglomerátem různorodých národů, které se v době rozdělení buď standardně staly součástí "meganároda", nebo byly k připojení k tomuto umělému, roztříštěnému útvaru donuceny. Kašmír, Hajdarábád, Goa, Mysore a několik dalších knížecích států jsou příklady území, která Nové Dillí zabralo. Skutečná Indie - na rozdíl od takzvané "zářivé Indie" - je ta, kde je asi 70 % lidí zanedbaných a asi 35 % lidí žije pod hranicí chudoby. Sedm sester na severovýchodě (Arunáčal, Ásám, Manipur, Meghalaja, Mizorám, Nagaland, Sikkim a Tripura) se od zbytku země zcela liší, a to jak z ekonomického, tak politického hlediska. Zbytek světa pohlíží na Indii jako na trh s 1,3 miliardami obyvatel.

Zajímavé je, že zatímco vzdělaní a dobře informovaní indičtí strategičtí myslitelé nevěří, že jejich země má potenciál stát se velmocí, část indických politiků a hinduistických nacionalistů - trpících iluzí velikosti - chce, aby se jejich země stala říší, jaká kdysi existovala ve starověku a sahala v podstatě od Afghánistánu po Indonésii, jak o tom snil i Néhrú. Avšak zatímco Indie nemůže uzavřít mír sama se sebou, se svými vlastními různorodými národy - z nichž některé pěstují odstředivé tendence - její hegemonistické plány "Akhand Bharat" podporované BJP-RSS v sousedních zemích se jí nutně vymstí.

Zdá se, že Indie bude muset nakonec postoupit Číně některá území na jihu sporné McMohanovy linie.V každém případě se Indie od prvního volebního vítězství zastánců hinduistického fašismu za Atala Bihárího Vadžpejího v roce 1998 a zejména od druhého kola vítězství Naréndry Módího v roce 2014 stala téměř totalitním hinduistickým státem s fasádou parlamentní demokracie. Změny zákonů o občanství, Národní registr občanů (NRC) z roku 2003 a novela zákona o občanství z roku 2019 jsou vůči indickým muslimům hrubě zaujaté. Miliony z nich již byly označeny za vetřelce z Bangladéše a Pákistánu. Marginalizace muslimů v Indii - podobně jako nacistické sociální vyloučení Židů v Německu - je prvním významným krokem k přeměně Indie v plnohodnotnou protofašistickou zemi.

Mezitím se v Módího Indii staly normou pokračující násilné fyzické útoky na muslimy a démonizace islámu a indických muslimských vládců. Hindutva fašisté nejen veřejně deklarují zrušení rozdělení z roku 1947, ale také prakticky proměnili Bangladéš v klientský stát tím, že v roce 2008 nastolili proindický loutkový režim pod vedením Ligy Awami Šejch Hasíny. Je samozřejmé, že režim Awami vedený Hasínou je sice poskoky Indie, ale doma v Bangladéši je naprosto zkorumpovaný, drtivě utlačovatelský a široce zmanipulovaný fašistický režim, který se podílí na volbách. Celkový výsledek je neklamnou ukázkou toho, že dlouhodobé důsledky vzestupu hinduistického fašismu budou katastrofální nejen pro Indii, ale i pro menší sousedy, jako je Bangladéš, Nepál, Bhútán, Tibet, Barma a Srí Lanka.