Hodnocení:
Edgar Allan Poe ve svém eseji Filozofie kompozice podrobně popisuje metodiku psaní a polemizuje s romantickým pojetím spontánní inspirace. Tvrdí, že spisovatelé by měli svá díla pečlivě plánovat a začínat s ohledem na cíl. Na příkladu své básně Havran Poe zdůrazňuje důležitost stručnosti, krásy a požadovaného emocionálního účinku a obhajuje matematický vztah mezi délkou básně a jejím dopadem. Kritizuje intuitivní přístup předchozích básníků a ukazuje, jak může pečlivý výběr tónu, struktury a refrénu povznést literární dílo.
Klady:Poeův metodický přístup nabízí spisovatelům jasný rámec a klade důraz na plánování a účel. Jeho postřehy o stručnosti a vztahu mezi obsahem a emocionálním účinkem jsou cenné pro začínající i zkušené spisovatele. Použití „Havrana“ jako případové studie poskytuje praktickou ilustraci jeho teorií v praxi.
Zápory:Někteří čtenáři mohou považovat Poeovu rigidní strukturu za omezující a dávají přednost volnosti romantické intuice. Jeho odmítání spontánní inspirace by mohlo odradit ty, kteří věří v hodnotu emocionálního vyjádření při psaní. Navíc technické detaily týkající se veršování mohou být pro náhodné čtenáře příliš složité.
(na základě 1 hodnocení čtenářů)
The Raven And The Philosophy Of Composition (1907)
Tato vzácná antikvární kniha je faksimile reprintem originálu.
Vzhledem ke svému stáří může obsahovat nedostatky, jako jsou značky, poznámky, marginálie a poškozené stránky. Protože toto dílo považujeme za kulturně významné, zpřístupnili jsme ho v rámci našeho závazku chránit, uchovávat a propagovat světovou literaturu v cenově dostupných, kvalitních a moderních vydáních, která jsou věrná původnímu dílu.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)