Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.
Maska Orfeova, která byla při své premiéře v londýnském Koloseu v roce 1986 označena za nejvýznamnější hudební a divadelní událost desetiletí, je bezpochyby klíčovým dílem v tvorbě Harrisona Birtwistla. Jeho další jevištní a koncertní díla je třeba hodnotit v jeho světle.
Stále častěji je také vnímána jako klíčové dílo ve vývoji opery po druhé světové válce, dílo, které posunulo hranice možností lyrického divadla. Svým nápaditým spojením hudby, zpěvu, dramatu, mýtu, pantomimy a elektroniky se stala majákem pro mnoho mladších skladatelů a předmětem široké kritické pozornosti. Jonathan Cross začíná svou podrobnou studii o této "lyrické tragédii" zasazením do širšího kontextu recepce orfeovského mýtu.
Zejména se zabývá významem Orfea pro dvacáté století a na tomto pozadí zkoumá Birtwistlovo zaujetí tímto příběhem v různých dílech napříč jeho tvůrčím životem. Zkoumají se zdroje a geneze Orfeovy masky.
Následuje podrobná četba tří dějství díla, analýza jejich struktury a významu, zkoumání vztahu mezi hudbou, textem a dramatem, přičemž se vychází ze Zinovieffových textových předloh a Birtwistlových kompozičních skic. V závěru knihy je naznačena řada kontextů, v nichž by mohla být Maska Orfeova chápána.
Jeho ústřední témata času, paměti a identity, ztráty, smutku a melancholie se dotýkají hluboké citlivosti pozdně moderní společnosti a kultury. Tuto důležitou studii doplňují rozhovory s libretistou a skladatelem.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)