Haptic Modernism: Touch and the Tactile in Modernist Writing
Tato kniha tvrdí, že haptický smysl - spojující hmat, kinestezi a propriocepci - byl poprvé plně konceptualizován a zkoumán v období moderny v reakci na radikální nové tělesné zkušenosti, které přinesly vědecké, technologické a psychologické změny.
Jak se mění vnímání vlastního pohybu těla v konfrontaci s modernistickým filmem? Jak může cestování automobilem dezorientovat člověka natolik, že u něj vyvolá existenciální krizi? Je-li tělo složeno z dělitelných atomů, jakou práci může vykonat, aby zpomalilo prchavý okamžik modernistického života? Odpovědi na všechny tyto otázky a mnohé další lze nalézt v dílech čtyř hlavních spisovatelů modernistického kánonu - Jamese Joyce, Virginie Woolfové, D. H. Lawrence a Dorothy Richardsonové. Naznačují, že haptická zkušenost je jádrem existence na počátku dvacátého století, a každý z nich projevuje fascinaci neuchopitelným smyslem pro dotek. Tito spisovatelé však jdou ještě dál a podnikají formální experimenty, které umožňují jejich vlastnímu psaní vyvolat u čtenářů haptickou odezvu.
Definováním haptického a pohledem na jeho roli v díle těchto významných jmen modernistického psaní otevírá tato kniha pole literární vědy příslibu hapticky orientované analýzy a identifikuje bohatý šev literárního díla, které můžeme nazvat "haptickým modernismem".
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)