H.P. Lovecraft: Hrdina, který se narodil v roce 1914, a který se narodil v roce 1934: The Decline of the West (Zánik Západu)

Recenze čtenářů

Kniha „H. P. Lovecraft: Joshi podrobně zkoumá filozofické a politické názory H. P. Lovecrafta a jejich vliv na jeho literární dílo. Navzdory některým omezením při analýze Lovecraftových filozofických vlivů nabízí důkladné zkoumání jeho myšlenek a jejich vyjádření v jeho příbězích, což z ní činí cenný zdroj informací pro seriózní badatele Lovecraftova díla.

⬤ Důkladná diskuse o Lovecraftově filozofickém vývoji, včetně metafyziky, etiky, estetiky a politiky.
⬤ Obsahuje rozsáhlé citace z Lovecraftových spisů, které podporují Joshiho postřehy.
⬤ Poutavá literární kritika Lovecraftových povídek, která účinně vyzdvihuje jeho originální myšlení.
⬤ Důkladné pokrytí Lovecraftových měnících se politických názorů a osobního přesvědčení.

⬤ Některým čtenářům může připadat pojednání o Lovecraftově četbě v oblasti vědy a filozofie slabší, než by bylo žádoucí.
⬤ Kniha není zaměřena výhradně na Lovecraftovy filozofické vlivy, což nemusí splnit očekávání všech čtenářů.
⬤ V některých případech by diskuse vylepšily další argumenty.

(na základě 5 hodnocení čtenářů)

Původní název:

H.P. Lovecraft: The Decline of the West

Obsah knihy:

Autor píše:

Lovecraft: Tato kniha vznikla jako rozšíření mého eseje "H. P: The Decline of the West" v časopise The Weird Tale, ale velmi rychle se z ní stalo něco zcela odlišného, a to do té míry, že obě díla mají kromě názvu jen málo společného. Vždycky mě zajímal Lovecraft jako filozof a ve svém Starmont Reader's Guide to Lovecraft (1982) jsem se pokusil o velmi komprimovaný výklad jeho filozofických názorů. Zpracovat tak složitého myslitele, jakým Lovecraft byl, na několika málo stránkách bylo zjevně neudržitelné, i když si myslím, že těch pár stránek alespoň vyjadřuje jednotu jeho myšlení - možná lépe než tato obsáhlejší studie. Jeden recenzent však správně poznamenal, že jsem Lovecraftovo myšlení a jeho beletrii dostatečně nespojil, a já jsem se nyní pokusil tento nedostatek napravit.

Stále nejsem přesvědčen, že jsem zde skutečně napsal jednu a ne dvě knihy. Je Lovecraftova beletrie skutečně závislá na jeho filozofii? S touto otázkou se dále potýkám v úvodu, ale zde mohu poznamenat, že jsem měl velké potíže rozhodnout se pro správnou strukturu této knihy. V první části se zabývám čtyřmi hlavními aspekty Lovecraftovy filozofie - metafyzikou, etikou, estetikou a politikou - a v druhé části se tytéž aspekty aplikují na beletrii. Možná by dávalo větší smysl srovnat odpovídající kapitoly jednotlivých částí, ale nakonec jsem usoudil, že by to bylo metodologicky i prakticky neúnosné; metodologicky z důvodů vysvětlených v úvodu a prakticky proto, že by se nepodařilo ukázat vzájemnou provázanost Lovecraftova myšlení a že v části II se často opírám o koncepce vyjádřené v celé části I.