Godspeed - A Memoir

Recenze čtenářů

Kniha je silnou a emotivní autobiografií, která popisuje cestu Casey Leglerové od plaveckého zázraku k olympijské vítězce a její boj se závislostí a duševním zdravím. Styl psaní se mění v závislosti na jejích zkušenostech, což dodává jejímu vyprávění hloubku.

Mnozí čtenáři oceňují syrový a poetický styl psaní, který považují za krásně expresivní a pohlcující. Kniha je popisována jako srdcervoucí, ale zároveň povznášející, se silným smyslem pro odolnost autorky. Vyvolává silné emoce a čtenáře hluboce zaujme, což z ní činí poutavé čtení.

Někteří čtenáři považovali prózu za chaotickou a místy těžko srozumitelnou, zejména proto, že se v ní odrážejí autorovy duševní boje. V psaní se objevují momenty neobratnosti, takže pro některé bylo náročné zůstat u příběhu.

(na základě 8 hodnocení čtenářů)

Obsah knihy:

"Syrové a poetické... štíhlé a dravé." -- The New York Times

"Plavu kvůli každé příležitosti, kdy se můžu opít - po každém závodě, po každém víkendu, po každé cestě. Na tohle se těším a nikomu to neříkám: na to pálení v krku, na duši stočenou do plic, na tu nejostřejší bolest po celém těle - chytá a protahuje se, stává se znovu živou a je to jediná věc, která má smysl." "...to je to, na co se těším a co nikomu neřeknu.

Casey Leglerová je už v patnácti letech jednou z nejrychlejších plavkyň na světě. Je také alkoholička, izolovaná od rodiny a neschopná navázat trvalé vztahy se svým okolím.

Hnána touhou závodit na nejvyšší úrovni, posílána daleko od domova trénovat s nejlepšími trenéry a týmy, se ocitá stále osamělejší a odcizenější, žije životem v levných hotelech a s chlorovanou kůží, anonymními sexuálními známostmi a stupňující se konzumací drog. Dokonce i ve chvíli, která by měla být okamžikem triumfu - v šestnácti letech se zúčastní olympijských her v roce 1996 - je outsiderem, který se dívá dovnitř, obstarává drogy pro olympioniky, které sotva zná, a prohraje svůj závod poté, co v kvalifikačních rozbězích vytvořila nový světový rekord.

Po letech otupujícího výcviku ve Francii a Spojených státech Casey nevidí cestu ven ze zlověstné samoty, která v ní bobtná a hnije. Přesto podivuhodně, když už je téměř pozdě, objeví v sobě malé světlo a ve víru svého života ucítí bod klidu.

Casey v této překvapivé próze o přežití, vzdoru a žáru, který stále hoří, když všechno ostatní v nás potemní, dává osamělosti jazyk.