Gnostická filozofie: Od starověké Persie po moderní dobu

Recenze čtenářů

Kniha zkoumá historii a filozofii gnosticismu a propojuje jeho starověké kořeny s moderními výklady a tradicemi. Ačkoli je kniha nabitá informacemi a nabízí cenné poznatky o gnostickém myšlení a západním esoterismu, čtenáři upozorňují, že se v ní mohou obtížně orientovat kvůli její často nesouvislé struktuře a dlouhým odbočkám k příbuzným tématům, jako jsou trubadúři a svobodní zednáři.

Kniha je dobře zpracovaná a plná zasvěcených informací o gnosticismu, nabízí ucelený přehled jeho historických souvislostí a vazeb na různé západní duchovní tradice. Jako silné stránky jsou chváleny Churtonův čtivý styl psaní, autorita v dané problematice a způsob, jakým lze jednotlivé kapitoly číst samostatně. Kniha je rovněž považována za cenný zdroj informací pro ty, kdo chtějí prohloubit své porozumění gnostické víře.

Mnozí recenzenti považovali psaní za neuspořádané a obsah za příliš hutný, přičemž některé kapitoly se zdály být k hlavnímu tématu gnosticismu podružné. Konkrétní kritika se týkala rozsáhlého zaměření na nesouvisející témata, jako jsou trubadúři a dějiny zednářství, což odvádí pozornost od ústředního tématu. Kniha je také popisována jako pomalu se rozjíždějící, přičemž některé části jsou nudné nebo plné zbytečných detailů. Kromě toho byly zaznamenány problémy s fyzickou kvalitou knihy.

(na základě 20 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Gnostic Philosophy: From Ancient Persia to Modern Times

Obsah knihy:

Rozsáhlé zkoumání dějin gnosticismu a vlivu jeho filozofie na západní esoterickou tradici.

- Vysvětluje, jak se gnostické chápání seberealizace promítlo do esoterických tradic rosenkruciánů a svobodných zednářů.

- Zkoumá, jak gnosticismus nadále ovlivňuje současnou spiritualitu.

- Ukazuje gnosticismus jako filozofický klíč, který pomáhá duchovním hledačům "rozpomenout se" na jejich vyšší já.

Gnosticismus byl současníkem raného křesťanství a jeho zánik lze vysvětlit snahou křesťanství umlčet jeho učení. Gnostické poselství však nebylo zničeno, ale jednoduše přešlo do podzemí. Počínaje prvním vznikem gnosticismu autor ukazuje, jak se jeho vliv rozšířil od učení novoplatoniků a magických tradic středověku až po víru a myšlenky súfistů, Jacoba Bohma, Carla Junga, Rudolfa Steinera, rozenkruciánů a svobodných zednářů. V jazyce duchovního svobodného zednářství je gnóze odmítnutým kamenem nezbytným pro dokončení Chrámu, Chrámu nového kosmického porozumění, o jehož vytvoření dnešní dědicové gnosticismu nadále usilují.

Gnostici věřili, že vesmír je ztělesněním neustálého soupeření protichůdných principů. Pozemský život je projevem boje mezi dobrem a zlem, životem a smrtí, krásou a ošklivostí, osvícením a nevědomostí: gnóze a agnóze. Samotná podstata fyzického prostoru a času je překážkou pro schopnost lidstva rozpomenout se na svůj božský původ a obnovit svou původní jednotu s Bohem. Předním gnostickým tajemstvím tedy je, že jsme Bohem v potenciálu a cílem bona fide gnostického učení je navrátit nám naši božskou přirozenost.

Tobias Churton je filmař a zakládající redaktor časopisu Freemasonry Today. Vystudoval teologii na Oxfordské univerzitě a vytvořil oceňovaný dokumentární seriál a doprovodnou knihu Gnostici, jakož i několik dalších filmů o křesťanském učení, mystice a magickém folklóru. Žije v Anglii.