Globální stíny: Afrika v neoliberálním světovém řádu

Recenze čtenářů

Kniha kriticky zkoumá společensko-politické názory, zejména ve vztahu k Africe a globalismu. Nabízí hluboký vhled a zpochybňuje běžné vnímání, což z ní činí významnou četbu pro ty, kteří se zajímají o současné otázky týkající se Afriky a globalizace.

Přetváří pohled na svět, zpochybňuje zažité představy, nabízí hluboký pohled na Afriku a globalizaci, dobře hodnocený styl psaní, vhodné pro čtenáře antropologie, rozvoje nebo globalismu.

Pro některé čtenáře občas příliš teoretická a abstraktní, nemusí zaujmout ty, kteří hledají praktické nebo přímočaré vyprávění.

(na základě 10 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Global Shadows: Africa in the Neoliberal World Order

Obsah knihy:

Na kontinentu i mimo něj se o "Africe" mluví v souvislosti s krizí: jako o místě selhání a zdánlivě nepřekonatelných problémů, jako o morální výzvě pro mezinárodní společenství. O co však v diskusích o Africe, jejích problémech a jejím místě ve světě skutečně jde? A jaká by měla být odpověď těch vědců, kteří se snaží pochopit nikoli "Afriku", jež je v novinářských zprávách a politických dokumentech vykreslována v širokých obrysech, ale spíše konkrétní místa a sociální realitu v Africe?

V knize Globální stíny se renomovaný antropolog James Ferguson věnuje nejen tradičnímu antropologickému zaměření na místní komunity, ale i obecnějším otázkám Afriky a jejího místa v současném světě. Ferguson rozvíjí svou argumentaci prostřednictvím řady provokativních esejů, které se otevírají - jak ukazuje - otázkám globalizace, modernity, celosvětové nerovnosti a sociální spravedlnosti. Tvrdí, že Afričané v různých sociálních a geografických lokalitách se stále více snaží uplatňovat nároky na členství v globálním společenství, nároky, které zpochybňují marginalizaci, jež byla dosud hlavním plodem "globalizace" pro Afriku. Ferguson tvrdí, že tyto nároky vyžadují nové chápání globálního, které se soustředí méně na nadnárodní toky a obrazy neomezeného spojení než na sociální vztahy, které selektivně konstituují globální společnost, a na práva a povinnosti, které ji charakterizují.

Ferguson poukazuje na to, že antropologové a další, kteří odmítli kategorii Afriky jako empiricky problematickou, si ve své oddanosti partikularitě dovolili zůstat nezúčastněnými pozorovateli v širších rozhovorech o Africe. V knize Globální stíny vyzývá své kolegy vědce, aby se zapojili do diskuse a povzbudili je k tomu, aby našli způsob, jak o postavení Afriky v rámci hrozivě nevyváženého světového řádu hovořit i mimo akademickou půdu.