Globální spravedlnost: Politika soudních procesů s válečnými zločinci

Původní název:

Global Justice: The Politics of War Crimes Trials

Obsah knihy:

Po kontroverzní válce, v níž byl Saddám Husajn svržen a zajat jednotkami Spojených států, byl postaven před soud pro válečné zločiny. Slobodan Miloševič zemřel v polovině svého sporného procesu před mezinárodním tribunálem pro válečné zločiny v Haagu.

Volání po intervenci a soudních procesech s válečnými zločinci za masakry a znásilňování v súdánské oblasti Dárfúr bylo hlasité a zřetelné a Spojené státy se nadále ostře staví proti stálému Mezinárodnímu trestnímu soudu. Jsou procesy s válečnými zločinci nestrannými a apolitickými fóry? Stala se mezinárodní spravedlnost pro válečné zločiny zakořeněným aspektem globalizace? V knize Globální spravedlnost Moghalu zkoumá fenomén soudních procesů s válečnými zločinci z neobvyklé, politické perspektivy - z perspektivy "anarchické" mezinárodní společnosti. Tvrdí, že v rozporu s konvenčními představami nejsou procesy s válečnými zločinci motivovány ani ovlivňovány pouze abstraktními pojmy spravedlnosti.

Místo toho jsou procesy s válečnými zločinci výsledkem souhry politických sil, které vedly k nevyhnutelnému střetu mezi globalizací a suverenitou v citlivé otázce, kdo by měl soudit válečné zločince. Od německého císaře Viléma po japonského císaře Hirohita, od soudních procesů s Miloševičem, Saddámem Husajnem a Charlesem Taylorem po belgické pokusy o prosazení sporné doktríny "univerzální jurisdikce", Moghalu podává přesvědčivý výklad jednoho z nejkontroverznějších témat světové politiky.

Tvrdí, že mezinárodní spravedlnost, ačkoli byla nezbytná, se dostala do krize legitimity. Zatímco mezinárodní soudní procesy zůstanou politickou možností, místní nebo regionální reakce na masová zvěrstva se ukáží jako trvalejší.