Globalizace závislostí: Studie o chudobě ducha

Recenze čtenářů

Kniha zkoumá mnohostrannou povahu závislosti a spojuje ji s emocionálním traumatem a společenským rozvratem způsobeným globalizací a ekonomikou volného trhu. Alexander tvrdí, že závislost je mechanismus vyrovnávání se s nedostatkem psychosociální integrace, a zpochybňuje tradiční názory, které definují závislost pouze jako morální selhání nebo nemoc. Zatímco kniha je chválena pro svou hloubku a interdisciplinární přístup, někteří čtenáři kritizují název jako zavádějící a naznačují, že Alexanderovy argumenty příliš zjednodušují složité problémy.

Kniha podněcuje k zamyšlení a je dobře propracovaná a nabízí jedinečný pohled na závislost jako na společensko-politický problém. Podle mnoha recenzentů otevírá oči a přináší cenné informace, které zpochybňují konvenční názory. Knihu lze vřele doporučit čtenářům, kteří se zajímají o hlubší společenské důsledky závislostí, a je oceňována zejména pro svou přístupnost širokému publiku.

Někteří čtenáři měli pocit, že název knihy je zavádějící a že předkládané hypotézy jsou příliš zjednodušené nebo nesprávné. Kritizována byla i vágnost Alexandrových návrhů řešení závislosti a absence komplexního biopsychosociálního pohledu. Několik recenzí navíc upozornilo na problémy s fyzickým stavem samotné knihy.

(na základě 32 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Globalization of Addiction: A Study in Poverty of the Spirit

Obsah knihy:

Kniha "Globalizace závislosti" představuje radikální přehodnocení podstaty závislosti.

Vědecká medicína v oblasti závislostí selhala. Neexistují spolehlivé metody, jak ji léčit, předcházet jí nebo ji zbavit bolesti. Neexistuje trvalá shoda na tom, co je závislost, co ji způsobuje a co by se s ní mělo dělat. Mezitím se její výskyt na celém světě stále zvyšuje. Tato kniha tvrdí, že příčinou tohoto neúspěchu při zvládání závislosti je to, že konvenční moudrost 19. a 20. století se příliš soustředila na postiženého jednotlivého závislého člověka. Ačkoli se závislost samozřejmě projevuje v jednotlivých případech, její výskyt se v jednotlivých společnostech dramaticky liší. Například může být v určité společnosti po staletí zcela ojedinělá, a pak se stane běžnou, když dojde ke zničení kmenové kultury nebo ke zhroucení vysoce rozvinuté civilizace. Když se závislost stane ve společnosti běžnou, lidé se stanou závislými nejen na alkoholu a drogách, ale i na tisíci dalších destruktivních zálibách: penězích, moci, nefunkčních vztazích nebo videohrách. Sociální pohled na závislost nepopírá individuální rozdíly v náchylnosti k závislosti, ale odstraňuje je z popředí pozornosti, protože sociální determinanty jsou silnější.

Tato kniha ukazuje, že sociální okolnosti, které rozšířily závislost v podmaněném kmeni nebo upadající civilizaci, jsou zabudovány i do dnešní globalizující se společnosti volného trhu. Společnost volného trhu je velkolepě produktivní, ale vystavuje lidi neodolatelnému tlaku individualismu a soutěživosti a vytrhává bohaté i chudé z úzkých sociálních a duchovních vazeb, které normálně tvoří lidský život. Lidé se přizpůsobují svému vyřazení tím, že si hledají nejlepší možné náhražky udržujícího sociálního a duchovního života, a závislost tuto funkci plní až příliš dobře.

Kniha tvrdí, že nejúčinnější reakcí na rostoucí problém závislosti je reakce společenská a politická, nikoli individuální. Takové řešení by nepřipravilo lékaře, psychology, sociální pracovníky, policisty a kněze o práci, ale začlenilo by jejich praxi do širšího společenského projektu. Tímto projektem je přetvoření společnosti s dostatečnou silou a představivostí, aby lidé mohli najít sociální integraci a smysl každodenního života. Pak by velké množství z nich nepotřebovalo zaplňovat svou vnitřní prázdnotu závislostmi.