Gertruda z Helfty: Hertruda: The Herald of Divine Love (Zvěstovatelka Boží lásky)

Recenze čtenářů

Kniha „Hlasatelka Boží lásky“ od svaté Gertrudy Veliké je oceňována pro svou duchovní hloubku a proměňující poselství, které osloví zejména zájemce o křesťanskou mystiku. Čtenáři najdou hodnotu v historických souvislostech a v podrobném líčení světcových zkušeností s Bohem. Někteří čtenáři však upozorňují, že mystický jazyk může být náročný na porozumění, a objevují se stížnosti na neatraktivní nové obálky posledních vydání.

⬤ Hluboké duchovní vhledy a transformační zkušenosti.
⬤ Cenné pro seminaristy, kněze a ty, kteří jsou na rekolekcích.
⬤ Bohaté historické souvislosti o svaté Gertrudě.
⬤ Vysoce ceněná mezi mystiky a obohacující duchovní život čtenářů.
⬤ Vynikající doručovací služba a stav knihy.

⬤ Mystický jazyk může být obtížně srozumitelný.
⬤ Zklamání z nových, neatraktivních obálek knihy.
⬤ Někteří čtenáři ji ještě nečetli, ale přesto zdůrazňují její důležitost.

(na základě 13 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Gertrude of Helfta: The Herald of Divine Love

Obsah knihy:

"... tyto překlady tak nahrazují překlady dřívější...

pokud budou úvody, překlady a další aparát zbytku řady stejně kvalitní, bude tato řada pro většinu knihoven nepostradatelná." Library Journal Jako se železo, když se ponoří do ohně, samo stane ohněm, tak se tato duše, celá rozpálená božskou láskou, sama stala láskou a netoužila po ničem jiném, než aby všichni lidé byli spaseni. Z Věstníku božské lásky, kniha I, kapitola 4 Od svého vstupu do benediktinského opatství Helfta u Eislebenu v Sasku jako čtyřleté dítě v roce 1260 až do svých šestadvaceti let žila Gertruda životem, který později považovala za laxní a světský, navenek dodržovala mnišské observance, ale svou brilantní mysl a bezmezné nadšení uplatňovala ve světských studiích. Když jí pak bylo pětadvacet let, všechno se změnilo.

Pán se jí zjevil v podobě krásného mladíka a vyzval ji k obrácení života a k těsnému spojení se sebou samým. Od té chvíle byl pro Gertrudu Bůh vším a její bližní vším v Bohu a ona se vrhla do jeho služby se stejnou srdečností, s jakou se předtím věnovala světským studiím.

Neustále se jí dostávalo mimořádných mystických milostí, včetně intenzivního vědomí Boží láskyplné přítomnosti v její duši; a navzdory své velké pokoře a následné neochotě chápala, že tyto milosti jí byly uděleny pro dobro druhých, a proto je povinna je dávat najevo. +.