Geografie vědění: Věda, měřítko a prostorovost v devatenáctém století

Původní název:

Geographies of Knowledge: Science, Scale, and Spatiality in the Nineteenth Century

Obsah knihy:

V posledních dvaceti letech vědci stále častěji zpochybňují nejen historické předpoklady o domnělém vzniku moderní vědy během dlouhého devatenáctého století, ale také geografické souvislosti a proměnlivost vědy v tomto období. V knize Geografie vědění se mezinárodně uznávaná řada historiků a geografů zabývá prostorovou lokalizací vědy v tomto období a sleduje, jakým způsobem jsou měřítko a prostor klíčové pro pochopení produkce, šíření a recepce vědeckých poznatků v devatenáctém století.

Kniha navazuje na vlivné práce Davida Livingstona a dalších autorů o prostorových dimenzích vědy a rozšiřuje je o témata impéria, genderu, náboženství, darwinismu a mnoho dalších. Při zkoumání vědecké praxe na čtyřech kontinentech tyto eseje osvětlují význam geografické perspektivy pro studium vědy a poznání a to, jak tyto myšlenky, které vznikaly a byly zpochybňovány na místní úrovni, mohly cestovat po celém světě.

Geografie vědění se zabývá vším od lokálních prostorů surreyského venkova až po globální jednání, která navrhla jednotný základní poledník, od imperiální tvorby vědění a zkoumání v Barmě, Indii a Africe až po studie o metropolitních vědecko-teologických tahanicích v Belfastu a v konfederační Americe.Představuje interdisciplinární program studia vědy jako geograficky situovaného souboru praktik v éře její moderní disciplinární konstrukce. A co víc, nastiňuje nové možnosti pro všechny, kdo se zajímají o prostorové charakteristiky vědění v jiných obdobích.

Přispěvatelé: John A. Agnew, Vinita Damodaran, Diarmid A. Finnegan, Nuala C. Johnson, Dane Kennedy, Robert J. Mayhew, Mark Noll, Ronald L. Numbers, Nicolaas Rupke, Yvonne Sherratt, Charles W. J. Withers.