Gentrifier: Memoáry

Recenze čtenářů

Kniha představuje komplexní a diferencovaný pohled na Detroit a zachycuje jeho realitu mimo stereotypy. Zkoumá témata domova, komunity a role umělců, přičemž se setkává se smíšenými ohlasy ohledně její kulturní citlivosti.

Autor poskytuje brilantní a pronikavý obraz Detroitu a zabývá se hlubokými otázkami domova a komunity. V memoárech vystupují přesvědčivé postavy a jsou popisovány jako jízlivé a vtipné.

Někteří čtenáři považují knihu za málo kulturně uvědomělou, což naznačuje, že se nemusí líbit těm, kteří jsou s Detroitem silně spjati. Objevují se i doporučení, aby si ji nekupovali, což naznačuje, že by byla vhodnější pro výpůjčku v knihovně.

(na základě 3 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Gentrifier: A Memoir

Obsah knihy:

Nejlepší kniha roku NPR

Tyto memoáry, které se s inteligencí a humorem zabývají ožehavou etikou vlastnictví a prodeje nemovitostí bělošky ve většinově černošském městě a většinově bangladéšské čtvrti, přinášejí nový pohled na Detroit, který se neustále ocitá na pokraji revitalizace.

Prostřednictvím řady temně komických vinět... (Mooreová) odhaluje nekompetentní správu města.... Mooreův projekt zde nespočívá pouze v osvětlení chaosu ve městě a toho, kdo z něj profituje. Gentrifier je také zkoumáním nákladů - peněžních, psychologických, etických - na její svobodný dům a ódou na sousedy, kteří jí tam dali do života nádech radosti. --Kristen Martin, NPR

V roce 2016 poskytuje detroitská umělecká organizace spisovatelce a umělkyni Anne Elizabeth Mooreové bezplatný dům - vlastní pokoj po vzoru Virginie Woolfové - v detroitské většinově bangladéšské "Banglatown". Mooreová se v doprovodu svých koček stěhuje do bungalovu v novém městě, kde zahradničí, přátelí se s mládeží ze sousedství a důvěrně chápe občanský kolaps a komunitní solidaritu. Když vyjde na světlo problematická historie jejího odměněného domu, Mooreová zjistí, že její život je destabilizován následnými otřesy bytové krize a vládní korupce.

Je to také memoár o umění, genderu, práci a přežití. Mooreová píše do mezer Woolfové prohlášení, že "žena musí mít peníze a vlastní pokoj, pokud chce psát"; co kdyby tato žena byla queer a žila s chronickou nemocí, jako Mooreová, nebo jihoasijská imigrantka, jako Mooreové sousedé? A co kdyby jejím hlavním mechanismem zvládání byly vtipy?

Gentrifier je zčásti vyšetřováním, zčásti komedií o nepříjemném městě a zčásti milostným dopisem dívkám, který zkoumá kapitalismus, vlastnictví majetku a bělošství a klade si otázku, zda můžeme někdy skutečně zvítězit, když jsou násilí a zisk neoddělitelně spjaty s vítězstvím.