Génius jazyka: Patnáct spisovatelů se zamýšlí nad svým mateřským jazykem

Recenze čtenářů

Kniha „Génius jazyka“ je sbírkou esejů z oblasti literatury faktu od 15 autorů z různých jazykových prostředí, kteří se zabývají problémy a nuancemi, jež přináší orientace v několika jazycích a kulturách, zejména v souvislosti s adaptací na život ve Spojených státech. Každá esej přináší osobní vhled do zkušeností autorů s jazykem a komunikací a ukazuje souvislosti mezi jejich rodnými jazyky a angličtinou.

Eseje jsou dobře napsané a poutavé, poskytují jedinečné kulturní postřehy a osobní zkušenosti, s nimiž se může ztotožnit mnoho čtenářů, zejména těch, pro které angličtina není rodným jazykem. Kniha zachycuje krásu a složitost jazyka a nabízí pohled do života přistěhovalců a jejich bojů s identitou a komunikací. Je to intelektuálně podnětné a příjemné čtení se silným smyslem pro úctu k jazyku a kultuře.

Některé eseje mohou postrádat soustředění, což vede k odbočkám, které odvádějí pozornost od hlavního tématu. Některé části mohou být pomalé nebo meandrující, což může frustrovat čtenáře, kteří hledají přímější dějové souvislosti. Několik čtenářů mělo pocit, že ne všechny příspěvky jsou stejně přesvědčivé, přičemž příběhy některých autorů byly méně relevantní pro premisu knihy. Kniha navíc může být náročná pro ty, pro které není angličtina rodilým jazykem a kteří své čtenářské dovednosti v angličtině teprve rozvíjejí.

(na základě 14 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Genius of Language: Fifteen Writers Reflect on Their Mother Tongue

Obsah knihy:

Patnáct vynikajících spisovatelů odpovědělo na výzvu editorky Wendy Lesserové, aby napsali originální eseje na téma jazyka - jazyka, ve kterém vyrostli, a angličtiny, ve které píší. Navzdory americkým předpokladům o zdvořilé čínské mluvě je Amy Tan přesvědčena, že na čínštině, s níž vyrůstala, nebylo nic diskrétního.

Leonard Michaels mluvil do svých pěti let pouze jidiš a přesto našel jeho stopy ve svém anglicky psaném textu. Belgický rodák Luc Sante miloval svého francouzského Tintina a svého Sartra, ale jen v angličtině dokázal najít „jednoslabičná slova“, která evokují americké bary a autobusové zastávky.

A přestože Louis Begley píše romány v angličtině a členy rodiny oslovuje polsky, se svou ženou stále mluví francouzsky - jazykem jejich námluv. Tyto eseje, intimní jako něčí sny, soukromé jako tajná identita, zkoumají a odhalují hrdost, bolest a potěšení spisovatelů z učení se novému jazyku, z návratu ke starému jazyku a ze smiřování radostí a frustrací z každého z nich.