Původní název:
Franz Daniel Pastorius and Transatlantic Culture: German Beginnings, Pennsylvania Conclusions
Obsah knihy:
Tato studie podrobně představuje Franze Daniela Pastoria v kontextu jeho raného života v Německu a přibližuje jeho dvoukulturní vnímání a přesvědčení jako právníka, klasika a radikálního sociálního kritika. Vychází z jeho pensylvánské korespondence, autobiografických spisů, vědeckých prací a poezie, jakož i z dokumentárních dokladů a historického hodnocení z nesčetných německých pramenů. Epigrafy z Pastoriových spisů a vědeckých prací přinášejí reflexivní komentáře a upozorňují na mnohé z jeho poutavých epigramů a básní. Prolog popisuje Pastoriova otce Melchiora Adama a jeho hledání spásy v habsburské Evropě. První kapitola zkoumá rozporuplné přístupy k Pastoriovi jako zbožnému a pragmatickému přistěhovalci a učenci-básníkovi, vykresluje franckou a německou kulturu jeho mládí a naznačuje historické důvody jeho konverze k luteránskému pietismu v roce 1679 a jeho emigrace v roce 1683.
Druhá kapitola popisuje Pastoriovo dětství a mládí, všímá si vitality jeho komunitního a rodinného života a jeho disciplinovaného růstu od dětské spontánnosti k identitě předvídající dospělé povinnosti luteránského měšťanského syna ve svobodném říšském městě Windsheim. Kapitola identifikuje napětí zahrnující autoritářství a latentní odpor vůči autoritě zejména v Pastoriově gymnaziálním školství a ve složitém vztahu otce a syna. Třetí kapitola sleduje jeho studentskou kariéru na n rnberské a dalších německých univerzitách (1668-76), studium filozofie, jazyků a práva a dosažení doktorátu z občanského a kanonického práva. Toto akademické prostředí v barokní době odhaluje učené nutkání související s napětím jeho výchovy. Kapitola si všímá jeho dvorských požitků a kulturních úspěchů i jejich společenské ceny a zkoumá Pastoriovy komentáře, včetně básní a prostonárodních zápisů o estetických požitcích a satiry a kritiky ztělesněné v evangelijních zmínkách o bohatém Divišovi a žebrákovi Lazarovi. Podrobný popis jeho zralé poezie flirtu a smyslnosti doplňuje jeho vášnivou společenskou kritiku.
Čtvrtá kapitola představuje Pastoriovy dospělé zkušenosti z Evropy a Ameriky a popisuje začátek jeho právnické kariéry během dvou let nepokojů ve Windsheimu (1677-79), kdy jeho rodina a přátelé pomáhali potlačit lidové povstání proti zneužívání oligarchické vlády. Zkoumá spoluvinu a pocit viny, které ho vedly k zavržení domova a komunity, kterou velmi miloval, a k připojení se k učeným luteránským pietistům ve Frankfurtu nad Mohanem, a popisuje barokní napětí, s nímž se nadále setkával, když vykonával advokátní praxi ve Frankfurtu a v Falci a cestoval po Evropě (1679-83). Jeho předpovědi evropského Armagedonu (1683-84), odrážející tato napětí, jsou vysvětleny v několika rovinách, včetně destruktivního potenciálu éry třicetileté války a falcké devastace z roku 1688. Kapitola analyzuje Pastoriovy zprávy a dopisy z Pensylvánie, v nichž zbožně nabádá k humánním reformám a pragmaticky popisuje hospodářství, politiku a společnost provincie, přičemž se často zaměřuje na indiány kmene Lenni Lenape nebo Delaware. Zkoumá jeho odpor k černošskému otroctví a vykořisťování původních obyvatel Ameriky (a s tím související kritiku evropského kulturního imperialismu v Indii), stejně jako jeho chválu materiálního a etického uspokojení v Novém světě. Tento kontext osvětluje jeho osobní zrání v Pensylvánii, rozmanité a vyvíjející se kultuře se světskými vlivy neoklasicismu a osvícenství.
Celá studie reflektuje franckou a evropskou kulturu prizmatem Pastoriových pensylvánských spisů. Celkově jeho jedinečný pohled přináší svěží kritiku soudobé společnosti, náboženství a politiky.
Více na http: //www.pastorius.info.
