Filozofie před Řeky: Hledání pravdy ve starověké Babylonii

Recenze čtenářů

V recenzích se odráží smíšené názory na knihu, která sice klade důraz na babylonskou vzdělanost, ale svým názvem klame a naznačuje filozofické zaměření. Čtenáři oceňují vhled do babylonské kultury, ale vyjadřují nespokojenost s tezemi, zejména pokud jde o tvrzení o babylonské epistemologii.

Kniha je chválena pro svou čtivost a jako úvod do mezopotámské písemné kultury. Poskytuje cenné poznatky pro ty, kdo studují texty starověkého Blízkého východu, objasňuje aspekty babylonské vzdělanosti a zkoumá kulturní pozadí, které ovlivnilo filosofický vývoj.

Mnozí recenzenti považují název knihy za zavádějící, neboť naznačuje, že se kniha zabývá filozofií, ačkoli se zaměřuje především na babylonskou vzdělanost. Objevuje se kritika autorovy teze o tom, že Babyloňané měli teorii poznání, přičemž někteří si přejí hlubší zkoumání důsledků probíraných textů.

(na základě 6 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Philosophy Before the Greeks: The Pursuit of Truth in Ancient Babylonia

Obsah knihy:

Stále více se uznává, že filosofie není jedinečná pro Západ, že nezačala pouze u klasických Řeků a že řecká filosofie byla ovlivněna blízkovýchodními tradicemi. Přesto i dnes panuje rozšířený předpoklad, že to, co bylo před Řeky, bylo „před filozofií“. Marc Van De Mieroop, uznávaný historik starověkého Blízkého východu, v knize Filosofie před Řeky předkládá průkopnický argument, že po tři tisíciletí před příchodem Řeků měl jeden blízkovýchodní národ bohatou a propracovanou tradici filosofie plně hodnou tohoto jména.

V 1. století př. n. l. řecký historik Diodór Sicilský chválil Babyloňany za jejich oddanost filozofii. Tato kniha, která prokazuje oprávněnost Diodorova komentáře, je první knihou, která tvrdí, že babylonští filozofové existovali a že systematicky studovali vědění pomocí uceleného systému logiky, který měl kořeny v praxi klínového písma. Van De Mieroop odhaluje babylonské přístupy k poznání ve třech oblastech: studium jazyka, které při analýze psaného slova tvořilo základ veškeré logiky; umění věštění, které vykládalo komunikaci mezi bohy a lidmi; a pravidla práva, která potvrzovala, že královská spravedlnost je založena na pravdě.

Výsledkem jsou inovativní intelektuální dějiny starověkého blízkovýchodního světa během mnoha staletí, kdy babylonští filozofové inspirovali učence v celé oblasti - až do prvního tisíciletí př. n. l., kdy rozpad tohoto kosmopolitního systému umožnil ostatním, včetně Řeků, vyvinout alternativní metody filozofického uvažování.