Filozofie hororu

Recenze čtenářů

Kniha nabízí směsici hororových postřehů a filozofické kritiky, ale trpí nerovnoměrnou hloubkou esejů, z nichž některé jsou poučnější než jiné. Je sice přístupná a podněcuje k zamyšlení, ale některá spojení s filozofií mohou některým čtenářům připadat povrchní.

⬤ Stav odpovídal popisu a doručení bylo rychlé.
⬤ Podnětné eseje, které jsou přístupnější, než se očekávalo.
⬤ Zdůrazňuje zajímavá témata týkající se hororu a každodenního života.
⬤ Obsahuje vhledy do psychologie a filozofie související s hororem.
⬤ Doporučujeme těm, kteří mají zájem pochopit nuance toho, co lidi děsí.

⬤ Některé eseje mají slabé vazby na filozofii, což vede k povrchním analýzám.
⬤ První eseje nemusí nabídnout hlubší vhled nad rámec toho, co vyjadřují již filmy.
⬤ Celkové propojení se seriálem může některým čtenářům připadat slabé.

(na základě 8 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Philosophy of Horror

Obsah knihy:

Diváci hororů, kteří sedí jako na jehlách a s napětím čekají, co se bude dít dál, touží po strachu a vzrušení z děsivého příběhu; jejich očekávání je hmatatelné. Zároveň si však oddechnou, když děj skončí, když mohou zavřít knihy nebo opustit kino.

Ať už jde o vážné, kýčovité, děsivé nebo směšné příběhy, horor nejenže vzrušuje smysly, ale také vyvolává hluboké otázky týkající se strachu, bezpečí, spravedlnosti a utrpení. Od literatury a městských legend až po film a televizi - díky své schopnosti vzrušovat se horor stal nedílnou součástí moderní zábavy. Thomas Fahy a dvanáct dalších vědců odhalují základní témata tohoto žánru v knize Filozofie hororu.

Autoři zkoumají vyvíjející se roli hororu a zabývají se díly, jako je Frankenstein (1818) Mary Shelleyové, hororové filmy z 30.

let 20. století, romány Stephena Kinga, adaptace Osvícení (1980) Stanleyho Kubricka a Psycho (1960) Alfreda Hitchcocka.

Zkoumána jsou také díla, která byla ve filozofických kruzích do značné míry ignorována, včetně Chladnokrevně (In Cold Blood, 1965) Trumana Capoteho, Parfém (Perfume, 1985) Patricka S. Skinda a Úzké pokoje (Narrow Rooms, 2005) Jamese Purdyho. Analýza se vztahuje i na současné formy populárních hororů a "torture-horrorů" posledního desetiletí, jako jsou Saw (2004), Hostel (2005), The Devil's Rejects (2005) a The Hills Have Eyes (2006), a také na pokračující popularitu hororů na malé obrazovce.

Filosofie hororu oslavuje zvláštní, podmanivé a znepokojivé prvky hororu, přičemž vychází z interpretačních přístupů, jako je feministická, postkoloniální, marxistická a psychoanalytická kritika. Kniha vybízí čtenáře k zamyšlení nad různými projevy a proměnami hororu od konce 17. století a zkoumá jeho sociální, kulturní a politické funkce v dnešní mediálně hladové společnosti.