Filoponos: O Aristotelově Fyzice 1.1-3

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

Philoponus: On Aristotle Physics 1.1-3

Obsah knihy:

Až do zahájení této řady před více než patnácti lety představovalo 15 000 svazků starořeckých komentářů k Aristotelovi, napsaných převážně v letech 200 až 600 n. l., největší soubor dochovaných řeckých filozofických spisů, které nebyly přeloženy do angličtiny nebo jiných evropských jazyků.

V této první polovině Filoponovy analýzy první knihy Aristotelovy Fyziky jsou hlavními tématy metafyzické otázky. Úvodní kapitola Aristotelovy Fyziky je abstraktní úvahou o metodologii zkoumání přírody neboli "fyziky". Aristoteles naznačuje, že je třeba vycházet z věcí známých, ale nejasných, a vyvozovat přesnější, ale méně zřejmé principy, aby se jednalo o skutečné poznání.

Jeho kontroverzní tvrzení, že je třeba postupovat od všeobecného k konkrétnějšímu, je příležitostí k rozsáhlé apologetické exegezi, typické pro Filoponovu pečlivou a poněkud pedantskou metodu. Filoponos vysvětluje zdánlivý rozpor mezi "didaktickou metodou" (ve fyzice nevyhnutelnou) a přísnou demonstrativní metodou popsanou v Analytikách.

Po 20 stranách 1. kapitoly věnuje Filoponos zbývajících 66 stran Aristotelovým námitkám vůči dvěma významným presokratickým myslitelům, Parmenidovi a Melissovi.

Aristoteles tyto myslitele zařadil jako vedlejší, protože se nezabývali fyzikou, ale zpochybňováním samotných základů fyziky. Filoponos zkoumá Aristotelova tvrzení o vztahu mezi vědou a jejími axiomy, zkoumá alternativní způsoby formalizace Aristotelova vyvrácení eleatského monismu a podává důslednou kritiku Aristotelovy analýzy údajných omylů eleatů ohledně jednoty a bytí.