Filmové tělesné iluze: Létání, vznášení se a halucinace

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

Cinema's Bodily Illusions: Flying, Floating, and Hallucinating

Obsah knihy:

Pohybují v nás současné velkorozpočtové blockbustery jako Gravitace něčím, co je v podstatě stejné jako to, co avantgardní a experimentální filmy dělaly více než sto let? Kniha Cinema's Bodily Illusions (Filmové tělesné iluze), která je silnou výzvou mainstreamové filmové teorii, dokazuje, že tomu tak je.

Scott C. Richmond propojuje žánry a období tím, že se zaměřuje především na schopnost kinematografie vyvolávat iluze: pocit, že letíte vesmírem, 3D bez brýlí nebo dokonce halucinace. Tvrdí, že kino je především technologií modulace vnímání. Předkládá teorii kina jako proprioceptivní technologie: kino se stává uměním tím, že moduluje divákův ztělesněný smysl pro prostor. Nefunguje primárně na úrovni intelektu, ale na úrovni těla. Richmond svou teorii rozvíjí na příkladech přímé percepční iluze v kinematografii: halucinační fenomén blikání ve filmu Tonyho Conrada The Flicker, přízračné efekty hloubky v Anemic Cinema Marcela Duchampa, iluze tělesného pohybu skrze prostor na plátně ve filmech Stanleyho Kubricka 2001, Godfreyho Reggia Koyaanisqatsi a Alfonsa Cuarona Gravitace. Kombinuje přitom poznatky fenomenologie vnímání Maurice Merleau-Pontyho a ekologického přístupu k vnímání Jamese J. Gibsona. Výsledkem je jeho osobitá ekologická fenomenologie, která nám umožňuje znovu se zaměřit na percepční, nikoliv reprezentační sílu filmu.

Richmond argumentuje proti modernistickým zvyklostem ve filmové teorii a estetice a s nimi spojeným proklamacím o smrti nebo irelevanci kinematografie a dokazuje, že film je díky své proprioceptivní estetice naléhavým místem současného zkoumání.