Fictional Matter: Empiricism, Corpuscles, and the Novel
V průkopnické studii o vztahu chemie a literární historie zkoumá Helen Thompsonová způsoby, jakými chemické pojetí hmoty formovalo britskou kulturu osmnáctého století. Přestože vědecká revoluce prosazovala experimentální, smyslové poznání, chemici tvrdili, že vnímatelná tělesa se skládají z neviditelných částic nebo korpuskulí. Nebyly to ani moderní prvky, ani klasické atomy, ale reaktivní, dělitelné jednotky hmoty. Nevnímatelná, ale skutečná tělíska proměnila empirické poznání v raně novověké vědě a románu.
Thompson nabízí nové analýzy chemie, alchymie, teorie barev, fyziologie, ekologie a medicíny, jejichž průkopníky byli Robert Boyle, Isaac Newton, Stephen Hales, John Mitchell, John Arbuthnot a Thomas Sydenham, aby dokázal, že utvářely kulturní představy o rasové, třídní, sexuální a druhové identitě. Srovnává vědu s četbou románů Daniela Defoea, Elizy Haywoodové, Jonathana Swifta, Samuela Richardsona, Henryho Fieldinga, Williama Rufuse Chetwooda a Penelopy Aubinové a ukazuje, jak romány na úrovni formy i charakteru představují vnímání, které neodkazuje k vrozené podstatě, ale k dynamickým a nestabilním vztahům.
Realistický způsob vyprávění, který experimentální věda zanechala literární historii, podle Fiktivní hmoty nezrcadlí transparentně vnímatelné objekty. Místo toho romány představují formy a vztahy, jimiž nepostřehnutelné částice stimulují smyslovou zkušenost. V této přehledné, revizní analýze korpuskulární chemie Thompson předkládá nový popis vlivu experimentální vědy a empirického poznání na vznikající realistický román.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)