Feminisms with Chinese Characteristics
Rok 1995, kdy se v Pekingu konala čtvrtá světová konference o ženách, představuje historický mezník ve vývoji čínského feministického hnutí. V následujících desetiletích se objevily tři odlišné trendy: za prvé, v pevninské Číně došlo k nárůstu feministických nevládních organizací a k vynoření hnutí LGBTQ; za druhé, sociální a ekonomický vývoj podpořil novou ženskou agenturu a vytvořil v Číně živé kulturní prostředí zaměřené na ženy; za třetí, v reakci na etnocentrický západní feminismus někteří čínští feminističtí vědci a aktivisté v novém tisíciletí obnovili dědictví státního feminismu a genderové politiky socialistické Číny. Tyto trendy přinesly čínským ženám nebývalé možnosti volby, zdroje, příležitosti, úskalí, výzvy, a dokonce i krize.
V tomto aktuálním svazku Zhu a Xiao nabízejí zkoumání způsobů, jakými se čínské feministické myšlenky vyvíjely od poloviny 90. let 20. století. Tím, že staví vedle sebe plurál "feminismus" a "čínské charakteristiky", jednak zdůrazňují význam integrace čínské kultury, historie a tradice do diskusí o čínském feminismu, jednak zdůrazňují rozdíl mezi množstvím současných čínských feminismů a singulárním státním feminismem.
Dvanáct kapitol této interdisciplinární sbírky se zabývá tématem feminismu s čínskými rysy z různých perspektiv, které vycházejí z prožitých zkušeností, historických úvah, teoretických úvah a kulturní a sociopolitické kritiky, a vytváří tak panoramatický obraz čínského feminismu v době globalizace.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)