Feminismus pro Ameriku: Vytváření mezinárodního hnutí za lidská práva

Recenze čtenářů

Kniha zkoumá přínos šesti žen z různých zemí k panamerickému feministickému hnutí a odhaluje jejich významný vliv na mezinárodní feminismus a lidská práva, zejména v kontextu amerického imperialismu. Nabízí svěží a poutavé vyprávění, které zpochybňuje tradiční pohled na dějiny feminismu tím, že vyzdvihuje často přehlížené úsilí latinskoamerických feministek.

Dobře napsaná a přístupná kniha přináší přesvědčivý a poutavý příběh panamerického feministického hnutí. Je dobře zpracovaná a představuje nové chápání role latinskoamerických žen v mezinárodním feministickém boji. Čtenářky ocení živé líčení protagonistek a zkoumání klíčových historických pokroků v oblasti ženských práv.

Některým čtenářkám může připadat zaměření na ženská hnutí mimo USA neznámé nebo méně přitažlivé a mohou si přát, aby se více věnovaly širším souvislostem těchto hnutí mimo Ameriku.

(na základě 2 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Feminism for the Americas: The Making of an International Human Rights Movement

Obsah knihy:

Tato kniha je kronikou počátků celosvětového hnutí za práva žen v prvních desetiletích dvacátého století. Zakladatelky tohoto hnutí však neměly své hlavní sídlo ve Spojených státech nebo v Evropě.

Místo toho Katherine M. Marino seznamuje čtenáře s pozoruhodnými ženami z Latinské Ameriky a Karibiku, jejichž hluboké přátelství a intenzivní rivalita vytvořily globální feminismus z éry imperialismu, rasismu a fašismu. Jádro tohoto příběhu tvoří šest dynamických aktivistek: Bertha Lutz z Brazílie, Ofelia Domingez Navarro z Kuby, Paulina Luisi z Uruguaye, Clara Gonzalez z Panamy, Marta Vergara z Chile a Doris Stevens ze Spojených států.

Tato panamerická síť byla hnacím motorem nadnárodního hnutí, které prosazovalo volební právo žen, stejnou odměnu za stejnou práci, mateřská práva a širší sebeurčení. Jejich usilovné úsilí vedlo k zakotvení práv žen v Chartě OSN a k vytvoření rámce pro mezinárodní lidská práva.

Jejich práce však také odhalila hluboké rozpory, kdy latinskoamerické aktivistky překonávaly domněnky USA o nadřazenosti feminismu. Jak Marino ukazuje, tyto rané rozpory nadále ovlivňují rozdělení dnešních aktivistek podle třídních, rasových a národnostních hledisek. Marinův mnohonárodnostní a mnohojazyčný výzkum přináší nové vyprávění o vzniku globálního feminismu.

Přední ženy, které jsou zde představeny, byly průkopnicemi v chápání mocenských vztahů v centru mezinárodních záležitostí. Jejich snaha o zakotvení základních práv žen, dětí a všech lidí na světě je svědectvím o tom, čeho lze dosáhnout, když se globální myšlení setká s místními činy.