Feejee Mermaid and Other Essays in Natural and Unnatural History (Mořská panna Fejee a jiné eseje z přírodních a nepřírodních dějin)

Recenze čtenářů

Kniha podrobně zkoumá různé kuriozity a lékařské zvláštnosti, zejména se zaměřením na mořskou pannu FEEJEE. Je dobře zpracovaná a nabízí nové poznatky, i když postrádá kvalitní ilustrace a klade velký důraz na text.

Zpracovává téma s respektem, obsahuje dobré eseje, které jsou poutavé a svižné, poskytuje nové informace i pro čtenáře znalé tématu, zajímavá pro zájemce o lékařské zvláštnosti a přírodopis.

Málo obrázků a nekvalitní reprodukce fotografií a ilustrací, nemusí se líbit čtenářům, kteří hledají vizuálně bohatou knihu.

(na základě 2 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Feejee Mermaid and Other Essays in Natural and Unnatural History

Obsah knihy:

Jan Bondeson ve své nové sbírce esejů vypráví deset fascinujících příběhů o mýtech a mystifikacích, vírách a faktech podobných Ripleyho knize, které se týkají živočišné říše. V celé knize vypráví - a v některých případech i řeší - záhady světa přírody, které vědcům vrtají hlavou už po staletí.

Kniha, bohatě ilustrovaná fotografiemi a kresbami, přináší ohromující příběhy z celé bohaté zvířecí folklorní historie: učené prase, které anglická veřejnost obdivovala víc než sira Isaaca Newtona, slon, kterého chtěl lord Byron zaměstnat jako svého komorníka, tančící kůň, jehož matematické schopnosti ocenil William Shakespeare, a samozřejmě neobyčejný tvor známý jako mořská panna Feejee. Tento objekt se ve 20. letech 19. století stal největší kuriozitou Londýna a později v tomto století pod vedením P. T. Barnuma cestoval po Spojených státech. Mořská panna, která se nápadně podobala zakuklené a znetvořené opici s rybím ocasem, byla přesto "odborníky" prohlášena za pravý exemplář.

Bondeson zkoumá další zoologické zázraky: ropuchy žijící po staletí uzavřené v pevném kameni, malé rybky padající z nebe a husy sudokopytníky, které rostou ze stromů, dokud nejsou připraveny k letu. Ve dvou nejúchvatnějších kapitolách odhaluje původ baziliška, který je považován za jednu z nejnevysvětlitelnějších mýtických příšer, a rostlinného beránka tatarského. Bazilišek s hlavou a tělem kohouta a ocasem hada prý dokázal svým pohledem zabít člověka. Bondeson dokazuje, že víra v tohoto bájného tvora vznikla v důsledku chybné interpretace vzácných přírodovědných událostí. Rostlinný beránek, který byl v sedmnáctém století oporou muzeí, byl údajně napůl rostlina a napůl zvíře: měl tvar malého jehněte, ale vyrůstal ze stonku. Po prozkoumání dvou zeleninových jehňat, která se dodnes nacházejí v Londýně, nabízí Bondeson novou teorii, která má tento starý omyl vysvětlit.

-- "Ottawa Citizen".