Fanoušci se vyjadřují KISS: Chtěli jsme to nejlepší a dostali jsme to nejlepší - 90. léta a dál

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 3 hlasů.

Původní název:

The Fans Have Their Say KISS: We Wanted the Best and We Got the Best - of the '90s and Beyond

Obsah knihy:

V 70. letech jsem ještě chodil do školy. Dítě šedesátých let, vyrůstající v bláznivých sedmdesátých letech, plandavé třásně a velmi nevkusné "špatně padnoucí" oblečení. Několik let předtím byla Velká Británie - kde žiji - zaplavena fenoménem, kterým byl "Glam Rock". Britské kapely jako Slade, The Sweet a Gary Glitter vedly "glamovou revoluci" v Anglii a podobné hnutí se začalo formovat, rozvíjet a rychle se vyvíjet v USA a začalo se rozjíždět ve velkém.

Křiklavým, drzým a nablýskaným způsobem. Byl jsem velkým fanouškem amerických komiksů a filmů 'Hammer Horror' a na obzoru byla americká kapela, která byla spojením toho všeho. Rodiče mi pravidelně kupovali "Monster Mag", časopis s hororovými plakáty, a Hammer House of Horror - obojí mělo být pro trochu starší děti a zaměřené na pozdní teenagery a dospělé - a komiksy jako Hulk, Daredevil a Silver Surfer. Tehdejší lesklé časopisy a komiksy jsem hltal a utrácel za ně většinu svého kapesného.

Byl jsem ve svém vlastním světě, oddával jsem se říši "komiksové fantazie". Pak jsem narazil na KISS... V březnu 79 jsem šel kolem Virgin Records, našeho největšího a nejlepšího obchodu s deskami, a ve výloze bylo album, které vyčnívalo z okolní "nijakosti" a oslovilo mě a mou "hororovou/komiksovou" fixaci. Bylo to album "Destroyer" - které už bylo venku tři roky - a mě nenapadlo nic jiného, MUSEL jsem ho mít. V té době jsem KISS nikdy neposlouchal, ani jsem o nich neslyšel - bylo mi teprve 13, skoro 14 let a můj život, jak už jsem zmínil, se točil kolem hororů a komiksových hrdinů, ale kapela na obalu tohoto alba jako by zahrnovala oba prvky. Malba na obalu "Destroyer", která vypadala jako "superhrdinové" přicházející přes horu, mě zaujala nejvíc. S pěstmi bušícími do vzduchu plného dýmu vypadali čtyři behemoti na "hromádkách" jako síla, se kterou se musí počítat, a později jsem zjistil, jakou hudební "tour de force" byli. Album jsem si koupil hned, jak jsem sehnal našetřené peníze, a od toho dne už nebylo cesty zpět. Vzal jsem si desku domů, přehrál ji na otcově přehrávači - protože jsem tehdy žádný neměl - a bylo to, byl jsem závislý, KISS byla moje nejoblíbenější kapela a i teď, o 38 let později, stále je. Mám všechna alba, na CD, spoustu triček a viděl jsem je osmkrát a minimálně jednou to bude i na tomto nadcházejícím turné.

Třikrát jsem také viděl Ace Frehleyho naživo, což je vždy úžasný zážitek. Setkal jsem se s Genem Simmonsem, málem jsem se setkal s Acem Frehleym při "rozhovoru, který se nikdy neuskutečnil", dopisoval jsem si s Brucem Kulickem, byl jsem na tiskové konferenci KISS - celých dvacet minut byli nalíčení - a dokonce jsem se na ně byl podívat v USA na turné "Monster" s Motley Crue.

Považuji se za člověka, který měl při těchto událostech obrovské štěstí, a další podrobnosti se dozvíte na posledních stránkách této knihy. Tak to bychom měli: KISS - LEGENDY rock'n'rollu - superhrdinové, kteří změnili a stále mění tvář rock'n'rollu Teď už nám chybí jen další reunionové turné v původní sestavě...