Exile and Cultural Hegemony: Transnational Mayan Identities
Po vítězství Francisca Franca ve španělské občanské válce odešlo mnoho tamních intelektuálů do exilu v Mexiku. Během tří a půl desetiletí frankistické diktatury zastávali tito exulanti názor, že autentickou kulturu Španělska představuje republika, nikoli frankizmus. V tomto prostředí, jak tvrdí Sebastiaan Faber v knize Exil a kulturní hegemonie, se pojetí role Španělů jako intelektuálů v průběhu času výrazně měnilo.
Exil a kulturní hegemonie je první studií svého druhu, která zasazuje ideologický vývoj exulantů do širokého historického kontextu a zohledňuje vývoj španělské i mexické politiky od počátku 30. do 70. let 20. století. Faber věnuje zvláštní pozornost přetrvávajícímu nacionalismu intelektuálů a nemístným iluzím o panšpanělské velikosti, které se trapně a ironicky překrývaly s rétorikou jejich nepřátel z frankistické pravice. Toto přijetí nacionalismu spolu se závislostí intelektuálů na stále autoritářštějším mexickém režimu a mezinárodní atmosféře studené války nakonec způsobilo, že intelektuálové opustili Gramsciův ideál intelektuála jako politického aktivisty a přiklonili se k liberálnějšímu, apolitickému postoji, který preferoval mimo jiné španělský filozof José Ortega y Gasset.
Exil a kulturní hegemonie je díky svému komplexnímu přístupu k tématům, která jsou nedílnou součástí španělské kultury, fascinujícím a průkopnickým dílem jak pro studenty, tak pro ty, kteří se o španělskou literaturu, historii či kulturu dvacátého století zajímají obecně.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)