The Erotics of Materialism: Lucretius and Early Modern Poetics
Jessie Hocková v knize Erotika materialismu mapuje prolínání poezie a přírodní filozofie v raně novověké recepci Lucretia a jeho De rerum natura. Lucretius jemně revidoval antickou atomistickou tradici, která odsuzovala poezii jako frivolní, a potvrdil ústřední roli verše v praxi přírodní filozofie a dal obrazné sféře mocný nárok na realitu tím, že tvrdil, že mentální a básnické obrazy mají hmotnou podstatu a přítomnost mimo mysl nebo stránku. S ohledem na Lucretiův vlastní důraz na poezii Hock ukazuje, že raně novověcí čtenáři a spisovatelé si byli vědomi skutečnosti, že Lucretiův materialismus zahrnuje teorii představivosti a nakonec i poetiku, kterou si rychle osvojili a přizpůsobili svým vlastním potřebám.
Kniha Erotika materialismu se zaměřuje na dílo Pierra de Ronsarda, Remyho Belleaua, Johna Donna, Lucy Hutchinsonové a Margaret Cavendishové a ukazuje, jak tito básníci čerpali z Lukrécia, aby prozkoumali sílu poezie působit ve světě. Hock tvrdí, že i když klasické atomistické myšlenky přispěly k vzestupu empirických vědeckých metodologií, které snižovaly schopnost lidské představivosti vysvětlovat materiální jevy, lukréciánská poetika se stala zastáncem poezie, která dává představivosti možnost vykoupit se z praxe přírodní filozofie do praxe politiky.
Ve svém čtení lukretiánského vlivu Hocková odhaluje, jak raně novověcí básníci investovali do toho, co Lucretius pokládá za materialitu fantazie, a jeho vyjádření v jazyce touhy, sexu a lásky. Pro raně novověké básníky byl lukretiovský erotismus básnickou metodou a spis De rerum natura traktátem o básnické imaginaci, který inicioval atomistickou genealogii v srdci lyrické tradice.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)