Elizabeth Gaskellová - Cranford: Nebudu poslouchat rozum... rozum vždycky znamená to, co má říct někdo jiný.„““

Recenze čtenářů

Kniha představuje dílo Elizabeth Gaskellové a vyzdvihuje ji jako zásadní viktoriánskou spisovatelku s pozoruhodným příběhem a vývojem postav. Mnoho čtenářů vyjadřuje svůj obdiv k jejím dílům, zejména k titulům jako „Cranford“ a „Wives and Daughters“. Některé recenze však zmiňují, že fyzická velikost a formát knihy mohou být těžkopádné a občas se v ní vyskytují tiskové chyby.

⬤ Výjimečný příběh a vývoj postav.
⬤ Chválí se Gaskellovo sociální cítění a schopnost vyjádřit empatii.
⬤ Čtenáře zaujme viktoriánská literatura ve své nejlepší podobě.
⬤ Obsáhlá sbírka za rozumnou cenu.
⬤ Čtenáři vyjadřují radost z objevování Gaskellové děl.

⬤ Kniha je velmi rozsáhlá a špatně se s ní manipuluje.
⬤ Malý rozměr a těžkopádný formát ji některým čtenářům znepříjemňují.
⬤ V textu jsou zaznamenány některé tiskové chyby, které mohou působit rušivě.
⬤ Ne všechny povídky jsou přijímány stejně dobře, některé jsou považovány za méně čtivé.

(na základě 18 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Elizabeth Gaskell - Cranford: I'll not listen to reason... reason always means what someone else has got to say.""

Obsah knihy:

Elizabeth Gaskellová je stejně dobře známá jako paní Gaskellová. Když jí ve třech měsících zemřela matka, byla poslána k tetě Hannah do Knutsfordu v hrabství Cheshire, kde vznikl její román Cranford.

Ve dvaadvaceti letech se provdala a usadila se v Manchesteru, kde založila rodinu. Přátelila se s Charlotte Brontëovou, napsala její životopis a velmi si jí vážil i jistý Charles Dickens, který její duchařské povídky publikoval ve svém časopise.

Velká část jejího díla nahlíží na rodící se industriální společnost viktoriánské Anglie skrze její vlastní morální a náboženské hodnoty a má neobyčejnou schopnost nahlížet a referovat o mnoha vrstvách společnosti. U nás vydáváme Cranford.