Ekologický exil: Prostorová nespravedlnost a environmentální humanitní vědy

Původní název:

Ecological Exile: Spatial Injustice and Environmental Humanities

Obsah knihy:

Ekologický exil zkoumá, jak současná literatura, film a mediální kultura čelí ekologickým krizím prostřednictvím perspektivy prostorové spravedlnosti - aspektu sociální spravedlnosti, který nahlíží na nespravedlivé okolnosti jako na fenomén prostoru. Narůstající případy záplav, vysídlování obyvatelstva a znečištění naznačují naléhavou potřebu přehodnotit způsoby, jakými jsou ve dvacátém a jednadvacátém století vnímány a oceňovány sociální a geografické prostory. Derek Gladwin, který tvrdí, že ekologické krize jsou do značné míry společensky vytvářeny, se zamýšlí nad tím, jak britské a irské literární a vizuální texty Iana McEwana, Sarah Gavronové, Eavana Bolanda, Johna McGratha a China Mivilleho a dalších autorů reagují na různé prostorové nespravedlnosti vyplývající z produkce fosilních paliv a dopadů klimatických změn a jak se s nimi vyrovnávají.

Tato ambiciózní kniha nabízí novou prostorovou perspektivu v environmentálních humanitních vědách, protože se zaměřuje na to, co filozof Glenn Albrecht nazval "solastalgií" - pocit stesku po domově způsobený poškozením životního prostředí. Výsledkem solastalgie je, že se lidé cítí paradoxně ekologicky vyhnaní v místech, kde nadále žijí kvůli destruktivním změnám životního prostředí. Gladwin obratně sleduje prostorově vzniklé případy ekologické nespravedlnosti, které doslova a pomyslně ruší lidský smysl pro místo (nebo místo-domov). Na příkladu dvou nejpalčivějších sociálních a environmentálních problémů - ropy a klimatu - ukazuje, jak literární a vizuální texty dokumentují prostorově nespravedlivé účinky solastalgie.

Tato interdisciplinární kniha zaujme studenty, vědce a odborníky zabývající se literárními, filmovými a mediálními texty, které čerpají z témat životního prostředí a udržitelnosti, kulturní geografie, energetických kultur, klimatických změn a sociální spravedlnosti.