Dynamika meziregionální výměny ve východoasijském buddhistickém umění 5.-13. století

Původní název:

Dynamics of Interregional Exchange in East Asian Buddhist Art, 5th-13th Century

Obsah knihy:

Tento svazek zkoumá různé vzorce meziregionální výměny buddhistického umění ve východní Asii (Čína, Korea a Japonsko) v období středověku, od pátého do třináctého století. Tradiční přístup ke studiu východoasijského buddhistického umění se točí kolem pojmu umělecké štafety: Indie byla považována za zdroj inspirace pro Čínu a Čína zase ovlivňovala uměleckou produkci na Korejském poloostrově a v Japonsku.

Toto vyprávění je sice do jisté míry pravdivé, ale má v sobě skrytou zátěž předpokladu, že umění v hostitelské zemi je pouze odvozené, a zastírá hluboké pochopení složitosti nadnárodních výměn. Cílem esejů v tomto svazku je jít nad rámec konvenčního dotazování po původu a mapování výměn s cílem prozkoumat dějiny "příjemců" pomocí kontextuálních případových studií, které mohou rozšířit naše chápání uměleckých dialogů napříč kulturami. Svazek je rozdělen do tří částí.

V oddíle I, "Přenos a místní interpretace", se tři kapitoly autorů Jinchao Zhao, Li-kuei Chien a Hong Wu zabývají tématy nadnárodního přenosu buddhistických obrazů, jejich figurálních stylů a následných změn nebo úprav na základě místních preferencí a interpretací. Buddhismus měl významný dopad na východoasijské země v politické dimenzi, zejména když se věřilo, že toto náboženství a některé buddhistické sútry a božstva mají ochrannou funkci pro stát.

Kapitoly Dorothy C. Wongové, Imanna Laie a Clary Maové v oddíle II "Buddhismus a stát" se věnují politickému aspektu buddhismu ve vizuálním zobrazení.

Oddíl III, "Ikonografie a tradice", obsahuje kapitoly Sakiko Takahaši, Suidžuna Ra a Tamami Hamady, které podrobně studují přeshraniční přenos a jemné rozdíly v ikonografii a stylu konkrétních buddhistických božstev, zejména božstev esoterických směrů, mezi něž patří Tisíceruký Avalókišvara (Bódhisattva soucitu).