Dům plný dutých ran

Recenze čtenářů

V recenzích na nejnovější sbírku Josepha S. Pulvera se mísí chvála s kritikou. Mnozí čtenáři obdivují jeho jedinečnou, lyrickou prózu a emocionální hloubku příběhů a považují je za mistrovské a sugestivní. Někteří kritici však vyjadřují zklamání z toho, co vnímají jako opakující se obsah a nesoudržnost některých povídek, a naznačují, že některé příběhy postrádají působivost a soudržnost, kterou očekávali od jeho předchozích děl.

⬤ Jedinečná a lyrická próza, která u čtenářů rezonuje.
⬤ Mistrovské vyprávění, které kombinuje prvky hororu, podivné fikce a poezie.
⬤ Vyvolává silné tvůrčí reakce a podněcuje představivost.
⬤ Nabízí experimentální vyprávění, které se vymyká tradičním způsobům vyprávění.

⬤ Některé příběhy jsou vnímány jako opakující se a nesoudržné.
⬤ Některá vyprávění mohou působit příliš složitě nebo spletitě.
⬤ Styl psaní se nemusí líbit všem čtenářům, protože je označován za získaný vkus.
⬤ Kritika konkrétních příběhů za to, že jsou předvídatelné nebo nudné.

(na základě 5 hodnocení čtenářů)

Původní název:

A House of Hollow Wounds

Obsah knihy:

Joseph S. Pulver starší si v uplynulém desetiletí získal celosvětovou pozornost svými povídkami, vinětami a básněmi v próze, které rozšiřují hranice prozaického projevu a vyvolávají jiskřivé obrazy úžasu, strachu, hrůzy a zlomených srdcí. V této čtvrté sbírce povídek, která následuje po knihách Krev bude mít svou sezónu (2009), Hřích a popel (2010) a Portréty zkázy (2012), najdeme imaginativní riffy na Edgara Allana Poea, Roberta W. Chamberse, H. P. Lovecrafta a další - ale především zde najdeme sugestivní spojení hrůzy a plané atmosféry, které z Pulvera činí nejvýraznější hlas moderní weird fiction.

"Pulverovy schopnosti postbeatového vizionáře jsou ve vzácné formě. Dům dutých ran je vzrušující výpravou na temnou hranici podivna." - Laird Barron.

"Dílka sestavená v knize Dům dutých ran ukazují rozsah značného talentu Joea Pulvera..... Stejně jako Picasso Pulver neklidně, neúnavně přechází ze stylu do stylu, nikdy se nespokojí s tím, čeho dosáhl, a honí se za nějakou bájnou a smrtelně nebezpečnou bestií napůl zahlédnutou za rohy bludiště. Závratná, vzrušující věc." (John Langan)

" Pulver) bývá přirovnáván k lovecraftovské verzi Beats, ale Dům s dutými ranami má podle mého názoru stylově i emocionálně blíže k francouzským dekadentním spisovatelům, jako jsou Baudelaire, Huysmans a Rodenbach. Je divoce moderní a originální zároveň, a přitom evokuje ony zneklidňující gotické a klasické motivy "rozlehlé chtonické divočiny tlačící se proti štíhlým mramorovým sloupům civilizace", které jsou pro mě jako heroin. Temné, poetické, sexuální, obsesivní a nádherně halucinační." - Livia Llewellyn.