Druhá pravda: Korejská válka

Recenze čtenářů

John Viola ve svých pamětech z první ruky popisuje své zážitky ze služby u amerického námořnictva během korejské války. Kniha zachycuje emocionální hloubku válečných zážitků a často neuznávané oběti veteránů. Kniha byla chválena pro svou čtivost a poutavé vyprávění, zatímco někteří čtenáři měli pocit, že jí chybí historická hloubka.

⬤ Poutavé a emotivní vyprávění, které umožňuje čtenářům sžít se s autorovými zážitky.
⬤ Snadno se čte a je přístupná, takže je vhodná pro mladší publikum i pro běžné čtenáře.
⬤ Nabízí cenný pohled na méně známou kapitolu amerických dějin, korejskou válku.
⬤ Zabývá se psychickými a emocionálními problémy, kterým veteráni čelí.
⬤ Oceňována autenticita memoárů a srozumitelnost pro ty, kteří mají vojenskou minulost.

⬤ Někteří čtenáři měli pocit, že kniha postrádá dostatečný historický kontext a je příliš zaměřena na autorovo osobní vyprávění.
⬤ Někteří čtenáři kritizovali, že se jedná spíše o biografii než o komplexní historický popis.
⬤ Několik recenzí označilo knihu za zklamání nebo hroznou, což naznačuje, že nemusí splňovat očekávání každého ohledně historického obsahu.

(na základě 26 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Second Truth: Korean War

Obsah knihy:

Jedná se o autobiografii osmnáctiletého mladíka, který viděl filmové zpravodajské kotouče a hrané filmy o událostech 2. světové války.

Věděl, že se nechce nechat odvést do armády, když musí pochodovat a spát v díře v zemi. Vlastenectví ho přimělo vstoupit na čtyři roky k námořnictvu. Po výcviku ve výcvikovém táboře se kvalifikoval na všechny dostupné školy.

Uvažoval tak, že kdo kdy slyšel o tom, že by někoho zastřelili v nemocnici, a tak se dobrovolně přihlásil do školy pro nemocniční sanitáře. V kasárnách zjistil, že je jediný, kdo se musí do školy hlásit dobrovolně.

Později při studiu ve škole pro nemocniční sbory přišel za kamarádem mariňák, na rameni měl kadlub nemocničního sbormistra druhé třídy námořnictva. Byl u FMF (Fleet Marine Force. ) Námořní pěchota nemá zdravotnické oddělení, využívá nás! Muž nemocničního sboru námořnictva má v boji devadesátiprocentní ztráty na životech.

Teď už vím, proč jsem se musel stát dobrovolníkem, každý z nás může být přidělen. Nikdo vám nic neřekne, budu dělat, co umím, a doufat v to nejlepší.