Hodnocení:
List o toleranci od Johna Locka je vysoce ceněné dílo, které obhajuje náboženskou toleranci a odluku církve od státu. Mnohé recenze zdůrazňují jeho význam pro současnou společnost a oceňují Lockovy pronikavé argumenty o povaze tolerance. Někteří čtenáři ji považují za náročnou, uznávají však její význam a doporučují promyšlený přístup k četbě.
Klady:Kniha je oceňována pro svou výmluvnou argumentaci, historický význam a stručnost. Recenzenti vyzdvihují její význam pro moderní otázky náboženské svobody, politické teorie a fungování společnosti. Podněcuje ke kritickému myšlení o toleranci a je označována za nezbytnou četbu pro studenty a všechny, kdo se zajímají o občanské svobody. Oceňována byla také srozumitelnost a soustředěnost Lockova textu.
Zápory:Někteří čtenáři poznamenávají, že kniha může být náročná na čtení a vyžaduje čas na úplné vstřebání předkládaných konceptů. Objevují se zmínky o nepřesnostech v Lockových názorech na některé skupiny (např. římské katolíky a ateisty) a přání, aby byl přístup k toleranci inkluzivnější. Někteří čtenáři se navíc domnívají, že kontext a historické pozadí mohou pro úplné pochopení vyžadovat další vysvětlení.
(na základě 9 hodnocení čtenářů)
A Letter Concerning Toleration
Dopis o toleranci je filozofické dílo, které napsal významný anglický filozof John Locke v roce 1689. Kniha je reakcí na probíhající náboženské konflikty a pronásledování v Evropě v 17.
století. Locke v ní tvrdí, že vláda by neměla zasahovat do náboženského přesvědčení a praktik lidí. Obhajuje náboženskou toleranci a odluku církve od státu.
Lockova argumentace je založena na principu svobody jednotlivce a myšlence, že lidem by mělo být umožněno uctívat náboženství podle vlastního svědomí.
Tvrdí, že stát nemá právo vnucovat svým občanům náboženské přesvědčení a že by měla být respektována náboženská rozmanitost. Locke také kritizuje používání síly a násilí k vynucování náboženské konformity a označuje je za porušování lidských práv.
Kniha je rozdělena do čtyř částí. V první části Locke podává historický přehled náboženského pronásledování a netolerance v Evropě. Ve druhé části argumentuje, že náboženská víra je věcí svědomí jednotlivce a neměla by podléhat státní kontrole.
Ve třetí části se Locke zabývá vztahem mezi církví a státem a tvrdí, že by měly být oddělenými institucemi. V závěrečné části se zabývá některými námitkami proti své argumentaci a obhajuje svůj postoj. List o toleranci je považován za stěžejní dílo v dějinách politické filozofie a měl významný vliv na vývoj liberální demokracie.
Jako obhajoba svobody jednotlivce a náboženské tolerance je aktuální i dnes. Neboť ať se někteří lidé chlubí starobylostí míst a jmen nebo okázalostí svých vnějších bohoslužeb, jiní reformovaností své kázně, všichni pravověrností své víry - neboť každý je pravověrný sám sobě -, tyto a všechny ostatní věci tohoto druhu jsou mnohem spíše znaky lidí, kteří usilují o moc a nadvládu jeden nad druhým, než Kristovy církve.
Tato vzácná antikvární kniha je faksimile přetisku starého originálu a může obsahovat některé nedokonalosti, jako jsou knihovní značky a poznámky. Protože toto dílo považujeme za kulturně významné, zpřístupnili jsme ho v rámci našeho závazku ochrany, uchovávání a propagace světové literatury v cenově dostupných, kvalitních a moderních vydáních, která jsou věrná svému originálu.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)