Domorodý paradox: práva, suverenita a kultura v Americe

Původní název:

The Indigenous Paradox: Rights, Sovereignty, and Culture in the Americas

Obsah knihy:

Zkoumání toho, jak jsou práva původních obyvatel pojímána v právním jazyce a doktríně

V jednadvacátém století je politicky i právně běžné, že se domorodé komunity obracejí na soud, aby se domohly svých práv vůči postkoloniálnímu národnímu státu, v němž žijí. Při bližším zkoumání však tato konstelace zdaleka není přímočará. Domorodá společenství vznášejí své nároky jako nezávislé subjekty, které se řídí vlastními zákony. A přesto podávají žalobu k soudu jiného suveréna, čímž se podřizují jeho cizímu právnímu řádu.

Podle Jonase Bense se domorodé komunity stávají domorodými, když vstoupí do právních vztahů s postkoloniálními národními státy. Domorodá společenství se definují jako oddělená od národního státu-osadníka a trvají na tom, že jejich práva pocházejí z jejich vlastního právního systému. Zároveň musí domorodá společenství tvrdit, že jsou začleněna do národního státu osadníků, aby mohla využívat jeho soudnictví k prosazování těchto práv. Jako taková jsou zároveň začleněna do státu a zároveň z něj vyloučena.

Bens sleduje, jak se paradox domorodého obyvatelstva zapsal do práva, a zkoumá několik případů domorodých práv v Americe od počátku devatenáctého století do počátku jednadvacátého století a ukazuje, jak se domorodým komunitám podařilo - a stále daří - tento paradox překonávat rozvíjením právních argumentů, které využívají pojmy suverenity a kultury. Bens tvrdí, že chápání domorodosti jako paradoxní formace osvětluje naléhavé otázky týkající se role právního pluralismu a sdílené suverenity v současných multikulturních společnostech.