Johann Heinrich Meyer (1760-1832) byl jednou z ústředních postav formování estetické a uměleckohistorické teorie kolem roku 1800.
Tato studie zkoumá Meyerovy metody zaznamenávání, kopírování a sledování uměleckých děl jako operativní prvky jeho klasicismu, který osciloval mezi normativismem a empirismem. V neposlední řadě měla tato uměnovědná praxe produktivní vliv na Goethovu teorii barev.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)