Dětské dějiny Anglie

Původní název:

A Child History Of England

Obsah knihy:

Když se podíváte na mapu světa, uvidíte v levém horním rohu východní polokoule dva ostrovy ležící v moři. Jsou to Anglie, Skotsko a Irsko. Anglie a Skotsko tvoří větší část těchto ostrovů. Irsko je další co do velikosti. Malé sousední ostrovy, které jsou na mapě tak malé, že jsou pouhými tečkami, jsou převážně malé kousky Skotska - odlomené, troufám si říci, v průběhu dlouhého času silou neklidné vody. V dávných dobách, před dávnými a dávnými časy, než se náš Spasitel narodil na zemi a usnul v jeslích, se tyto ostrovy nacházely na stejném místě a rozbouřené moře kolem nich hučelo stejně jako nyní. Tehdy však moře nežilo velkými loděmi a statečnými námořníky, kteří se plavili do všech koutů světa a zpět. Bylo velmi osamělé. Ostrovy ležely osaměle v obrovské vodní ploše. Zpěněné vlny se tříštily o jejich útesy a bezútěšné větry se proháněly nad jejich lesy.

Vítr a vlny však na ostrovy nepřivedly žádné dobrodruhy a divocí ostrované nevěděli nic o zbytku světa a zbytek světa nevěděl nic o nich. Předpokládá se, že Féničané, což byl starobylý národ proslulý obchodem, připluli na lodích k těmto ostrovům a zjistili, že se na nich těží cín a olovo.

Obojí je velmi užitečné, jak víte, a obojí se dodnes vyrábí na mořském pobřeží. Nejslavnější cínové doly v Cornwallu jsou stále blízko moře. Jeden z nich, který jsem viděl, je tak blízko, že je vyhlouben pod hladinou moře.

A horníci říkají, že za bouřlivého počasí, když pracují v hloubce, slyší nad hlavou hřmot vln. A tak Féničané, kteří se plavili po ostrovech, bez větších obtíží přicházeli k místu, kde se nacházel cín a olovo. Féničané s ostrovany za tyto kovy obchodovali a dávali jim za to i jiné užitečné věci. Ostrované byli zpočátku chudí divoši, chodili téměř nazí nebo jen oblečení do drsných zvířecích kůží a barvili si těla, jako to dělají ostatní divoši, barevnými hlínami a šťávami z rostlin. Ale Féničané, kteří připluli k protějšímu pobřeží Francie a Belgie a řekli tamním lidem: 'Byli jsme u těch bílých útesů na druhé straně vody, které můžete vidět za pěkného počasí, a z té země, která se jmenuje BRITÁNIE, přivážíme tento cín a olovo, ' zlákali některé Francouze a Belgičany, aby se k nim také vydali. Tito lidé se usadili na jižním pobřeží Anglie, které se dnes nazývá Kent.

A přestože to byli také drsní lidé, naučili divoké Brity některým užitečným uměním a zlepšili tuto část ostrovů. Je pravděpodobné, že další lidé přišli ze Španělska do Irska a usadili se tam. Tak se postupně cizinci mísili s ostrovany a z divokých Britů se stával divoký a odvážný lid.

Téměř divokými, a to stále, zejména ve vnitrozemí země daleko od moře, kam cizí osadníci chodili jen zřídka.

Ale odolní, stateční a silní.