Děti světla a děti temnoty: Obhajoba demokracie a kritika její tradiční obhajoby: Světlo a světlo: světlo a světlo (A Vindication of Democracy and the Critique of Its Traditional Defense)

Recenze čtenářů

Kniha Reinholda Niebuhra „Děti světla a děti tmy“ je hlubokým zkoumáním demokracie a lidské povahy. Kritizuje idealismus i cynismus a zároveň se zasazuje o vyvážené chápání vlastního zájmu a komunitní odpovědnosti. Niebuhr rozlišuje mezi „dětmi světla“, které jsou naivní ve svém idealismu, a „dětmi temnoty“, které chápou vlastní zájem, ale chybí jim morální směřování. Jeho postřehy jsou stále aktuální pro současné diskuse o politice, etice a výzvách demokracie.

Kniha poskytuje hluboký vhled do demokracie a lidské přirozenosti a účinně spojuje politickou filozofii s náboženskými perspektivami. Niebuhrovy argumenty jsou podnětné a vybízejí ke kritickému zkoumání liberálních i cynických názorů. Mnozí čtenáři oceňují jeho jasný styl psaní a předvídavost knihy, pokud jde o moderní politické otázky. Dílo je považováno za nezbytnou četbu pro zájemce o politickou filozofii a etiku.

Kniha je popisována jako hutná a místy může být těžkopádná, což může některé čtenáře odradit. Někteří recenzenti se domnívají, že předkládané postřehy nejsou nijak zvlášť originální, neboť jsou ozvěnou myšlenek dřívějších teologických osobností. Navíc ty, kteří mají čistě realistický pohled na věc, mohou některé části Niebuhrova díla iritovat.

(na základě 16 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Children of Light and the Children of Darkness: A Vindication of Democracy and a Critique of Its Traditional Defense

Obsah knihy:

Kniha Děti světla a děti tmy, která poprvé vyšla v roce 1944, je považována za jedno z nejhlubších a nejvýznamnějších děl vlivného teologa Reinholda Niebuhra a rozhodně za nejúplnější vyjádření jeho politické filozofie. Niebuhrova kniha, napsaná a poprvé přečtená během vleklé tragické světové války mezi totalitními a demokratickými silami, se zabývala aktuální otázkou, jak nejlépe obhájit demokracii jako politický systém.

Niebuhr tvrdil, že většina zastánců demokracie jsou "děti světla", které mají optimistické, ale naivní představy o tom, jak lze společnost zbavit zla a řídit ji osvíceným rozumem. Potřebovali podle něj vstřebat něco z moudrosti a síly "dětí temnoty", jejichž bezohledný cynismus a zkorumpovanou protidemokratickou politiku je jinak třeba zavrhnout.

Zasazoval se o rozvážné, liberální chápání lidské společnosti, které by bralo na vědomí vlastní zájmy každé skupiny a bylo kázněno realistickým pochopením hranic moci. Právě v předmluvě k této knize napsal: "Schopnost člověka být spravedlivý umožňuje demokracii; ale sklon člověka k nespravedlnosti činí demokracii nezbytnou." Toto vydání obsahuje nový úvod teologa a Niebuhrova badatele Garyho Dorriena, v němž objasňuje význam díla a pevně jej zasazuje do oblouku Niebuhrovy kariéry.