Deník Olgy Romanovové: královská svědkyně ruské revoluce

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 167 hlasů.

Původní název:

The Diary of Olga Romanov: Royal Witness to the Russian Revolution

Obsah knihy:

První český překlad válečných deníků nejstarší dcery posledního ruského cara Mikuláše II. s dalšími dobovými dokumenty V srpnu 1914 vstoupilo Rusko do první světové války a spolu s ním se carská rodina cara Mikuláše II.

dostala do konfliktu, který nepřežila. Jeho nejstarší dítě, Olga Nikolajevna, pravnučka královny Viktorie, si v roce 1905, když jí bylo deset let, začala psát deník a zapisovala si do něj své myšlenky a dojmy z každodenního života velkokněžny až do náhlého ukončení zápisů, když její otec v březnu 1917 abdikoval na trůn. Olžiny deníky z válečného období, které jsou uloženy ve Státním archivu Ruské federace v Moskvě, nebyly až do tohoto svazku nikdy přeloženy do češtiny.

Na začátku války Olga a její sestra Taťána pracovaly jako zdravotní sestry ve vojenské nemocnici spolu se svou matkou, carevnou Alexandrou.

Olžiny mladší sestry, Marie a Anastázie, navštěvovaly lazarety, aby pomohly pozvednout morálku raněných a nemocných vojáků. Nápor byl skutečně velký, jak Olga zaznamenává své dojmy z ošetřování důstojníků, kteří byli zraněni a zmrzačeni v bojích na ruské frontě.

Objevují se obavy o jejího nemocného bratra Alexeje i o otce, který se snaží zvládnout probíhající válku. V záznamech se objevuje i Gregorij Rasputin, a to v láskyplné podobě, jakou bychom očekávali od rodinného přítele. Deníky sice odrážejí zájmy mladé ženy, ale jejich tón je stále vážnější, když ruská armáda utrpí neúspěch, Rasputin je nakonec zavražděn a proti její rodině se začíná zvedat lidové hnutí.

Ve chvíli, kdy Olga v roce 1917 končí s psaním, pokračuje autorka v příběhu překladem dopisů a dojmů rodinných důvěrníků, například Anny Vyrubovové, a také deníkem, který si vedl sám Mikuláš II. Nakonec, jakmile je carská rodina revolucionáři uvržena do domácího vězení, sledujeme události prostřednictvím postřehů Alexandra Kerenského, předsedy původní prozatímní vlády; i ty jsou poprvé v českém překladu. Olga už žádné další osobní spisy nenabídne, protože byla i se zbytkem rodiny natěsnána do sklepa domu na Urale a v červenci 1918 zastřelena.

Deník Olgy Romanovové: Královská svědkyně ruské revoluce, který přeložila a uvedla vědkyně a knihovnice Helen Azar a který je doplněn o další primární pramenný materiál, je pozoruhodným dokumentem mladé ženy, která si nevybrala příslušnost ke královské rodině a nikdy nezneužívala svého postavení, ale přišla o život jen proto, co její rodina představovala.