Demokracie a rovnost: Trvalá ústavní vize Warrenova soudu

Recenze čtenářů

Kniha se zamýšlí nad odkazem Warrenova soudu, zdůrazňuje jeho zásady rovnosti, svobody, důstojnosti a demokracie a zároveň kritizuje současný Nejvyšší soud. Pojednává o dvanácti významných rozhodnutích a obhajuje úlohu soudnictví při obhajobě práv těch, kteří nemají hlas. Kniha však byla kritizována za nedostatek právní hloubky a za to, že předkládá zaujatý, liberální pohled.

⬤ Zdůrazňuje významný odkaz Warrenova soudu
⬤ poskytuje přesvědčivou obhajobu jeho zásad
⬤ přispívá k ústavní vědě
⬤ připomíná čtenářům možnou roli soudnictví.

⬤ Kritici tvrdí, že postrádá právní hloubku
⬤ představuje liberální zaujatost
⬤ nezabývá se ústavními hodnotami nestranně
⬤ příliš se zaměřuje na chválu liberálních soudců a kritiku těch konzervativních.

(na základě 2 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Democracy and Equality: The Enduring Constitutional Vision of the Warren Court

Obsah knihy:

V letech 1953 až 1969 Nejvyšší soud pod vedením předsedy Earla Warrena dosáhl mnoha nejhrdinnějších úspěchů amerického ústavního práva. Warren prohlásil rasovou segregaci a zákony zakazující mezirasové sňatky za protiústavní; rozšířil právo občanů kritizovat veřejné činitele; prohlásil školní modlitby za protiústavní; a rozhodl, že lidé obvinění z trestného činu musí dostat právníka, i když si ho nemohou dovolit. Navzdory těmto a dalším úspěchům však konzervativní kritici zuřivě obviňovali soudce Warrenova soudu ze zneužití jejich pravomocí, protože údajně vnucovali národu své vlastní názory.

Jak ukazují významní právní vědci Geoffrey R. Stone a David A. Strauss v knize Demokracie a rovnost, přístup Warrenova soudu k ústavě byl v souladu s nejzákladnějšími hodnotami naší ústavy a s nejzákladnějšími povinnostmi našeho soudnictví. Stone a Strauss popisují mimořádné úspěchy Warrenova soudu na základě přehledu jeho judikatury v celé řadě otázek týkajících se závazku našeho národa k hodnotám demokracie a rovnosti. V každé kapitole vyprávějí příběh jednoho zásadního rozhodnutí, přičemž zkoumají historický a právní kontext každého případu, argumentaci soudu a způsob, jakým soudci Warrenova soudu plnili jeho nejdůležitější povinnosti.

Toto přesvědčivé hodnocení odkazu Warrenova soudu, které se koná u příležitosti 50. výročí jeho konce, oslavuje a zároveň obhajuje úspěchy Warrenova soudu proti téměř pětašedesáti letům neúnavných a neoprávněných útoků ze strany konzervativců. Ukazuje nejen, proč byl přístup Warrenova soudu k výkladu ústavy správný a obdivuhodný, ale také proč byl přístup Warrenova soudu mnohem lepší než přístup stále konzervativnějších soudců, kteří Nejvyšší soud ovládli v posledním půlstoletí.