Dějiny Turecka a rané Anatolie

Původní název:

History of Turkey, and Early Anatolia

Obsah knihy:

Dějiny Turecka a raná Anatolie. Původ turecký, světová válka, krize demokracie, společnost, hospodářství, vláda.

Sociologové a další vědci, turečtí i zahraniční, si všímají, že většina obyvatelstva, jejíž počet se na konci roku 1994 odhadoval na 61. 2 miliónů uznává za pravé Turky pouze ty jedince, jejichž rodným jazykem je turečtina a kteří se hlásí k sunnitskému (viz slovníček pojmů) islámu. Tato definice vylučuje značnou menšinu tureckých občanů z toho, aby byli považováni za pravé Turky.

Nejpočetnější skupinou v rámci této menšiny jsou Kurdové, z nichž drtivá většina hovoří kurdsky, což je indoevropský jazyk příbuzný perštině, jako svým rodným jazykem. V roce 1994 se odhady velikosti kurdské menšiny v Turecku pohybovaly mezi 10 a 20 procenty celkového počtu obyvatel země.

Od roku 1990 vytvořily požadavky kurdských politických představitelů, aby kurdské menšině bylo povoleno číst, psát a mluvit kurdsky, v Turecku velký politický problém (viz Politické zájmové skupiny. Ačkoli většina dospělých Kurdů jsou sunnitští muslimové, možná až třetina celkové kurdské populace v Turecku patří k šíitské muslimské sektě zvané alevité.