Dějiny myšlenky pokroku

Recenze čtenářů

Kniha Roberta Nisbeta „Dějiny myšlenky pokroku“ nabízí komplexní zkoumání konceptu pokroku od starověkého Řecka až po moderní dobu a zkoumá jeho důsledky a omezení. Kniha je dobře zpracovaná a zabývá se jak pozitivními, tak negativními důsledky víry v pokrok v průběhu dějin.

Kniha je důkladná ve své historické analýze a zahrnuje širokou škálu filozofů a myslitelů, což z ní činí cenný zdroj informací pro pochopení vývoje myšlenky pokroku. Je dobře napsaná, přístupná intelektuálním elitám i široké veřejnosti a nabízí vyvážený pohled, který uznává výhody pokroku a zároveň kritizuje jeho temné stránky. Mnozí recenzenti ji považují za neocenitelný přehled a relevantní pro současné diskuse o pokroku.

Někteří recenzenti poznamenali, že navzdory své důkladnosti kniha nabízí jen málo nových informací ve srovnání s existujícími díly, jako je Buryho „Idea pokroku“. Objevily se kritické připomínky, že Nisbetovo pojednání o myšlence se přiklání ke konzervativnímu výkladu, což někteří čtenáři považovali za problematické. Navíc se objevují zmínky o poněkud ironickém načasování knihy uprostřed sílící postmoderní kritiky pokroku.

(na základě 9 hodnocení čtenářů)

Původní název:

History of the Idea of Progress

Obsah knihy:

Myšlenka pokroku od osvícenství k postmodernismu je stále velmi aktuální. V intelektuálním diskurzu, časopisech, populárních časopisech, rozhlasových a diskusních pořadech je debata mezi těmi, kdo jsou "progresivisté", a těmi, kdo jsou "deklinisté", stejně živá jako na konci sedmnáctého století. V knize History of the Idea of Progress sleduje Robert Nisbet myšlenku pokroku od jejích počátků v řecké, římské a středověké civilizaci až po moderní dobu. Je to mistrovský referenční rámec pro pochopení současného světa.

Nisbet tvrdí, že existují dva základní stavební kameny nezbytné pro západní doktríny lidského pokroku: idea růstu a idea nutnosti. Křesťanství je podle něj klíčovým prvkem světského i duchovního vývoje, neboť v sobě nese všechny složky moderní představy pokroku: pokrok lidského rodu v čase, jednotný časový rámec pro všechny národy a epochy minulosti i současnosti, pojetí času jako lineárního a představu budoucnosti jako utopického konce.

Ve svém novém úvodu Nisbet ukazuje, proč má myšlenka pokroku stále zásadní význam pro studium sociální evoluce a přírodních dějin. Poskytuje současný základ pro mnoho oborů, včetně sociologie, ekonomie, filozofie, náboženství, politiky a vědy. Dějiny myšlenky pokroku jsou i nadále významným zdrojem informací pro vědce ve všech těchto oblastech.