Dějiny americké diaspory kytovců

Recenze čtenářů

Kniha získala pozitivní recenze pro svou přístupnou a půvabnou poezii, která oslovuje široké publikum, včetně těch, kteří obvykle poezii nečtou. Recenzenti vyzdvihují magickou a podmanivou kvalitu básní, které vyvolávají řadu emocí a nabízejí pronikavé úvahy. Pozornost je věnována autorčině zručnému řemeslu, jedinečnému zpracování klasických básní a osobním tématům, která mají kořeny v jejím zázemí.

Přístupná a rozkošná poezie, zaujme milovníky i nováčky poezie, emocionální hloubka s humorem i dojetím, nápaditá a dobře propracovaná díla, kreativní reinterpretace klasických básní, osobní a blízká témata.

Nejsou uvedeny žádné výslovné zápory, ale někomu může připadat zaměření na velryby a související témata nicotné nebo zpočátku matoucí.

(na základě 3 hodnocení čtenářů)

Původní název:

A History of the Cetacean American Diaspora

Obsah knihy:

Leův zuřivý a tvrdý hlas nenechává nic náhodě a v těchto básních se zabývá otázkami vysídlení, ženství, těla a prožitého násilí a konfrontuje se s historií, která je stejně slabá a nepolapitelná jako duchové, které vyvolává. Vytvořila vlastní verzi Archy, v níž je velryba, v originále zapomenutá, nyní nesena jako „dítě přistěhovalců, jako jsem já“. V těchto něžných, upřímných a zároveň divokých básních Leová nevymýšlí mýtus znovu, ale rozšiřuje ho o naše nejproklínanější outsidery. A jaké máme štěstí, že podobně jako velký Robert Hayden vytvořila vizi, v níž „nic lidského není cizí...“. Jako taková je tato kniha stejně tak o ztrátě jako o umělecké tvorbě a lidském bytí - a naprosto, s odpuštěním živém.

--Ocean Vuong, autor knihy Noční obloha s ranami na odchodu

Už dlouho jsem nečetla tak nezapomenutelnou knihu, jako je Historie kytovců americké diaspory od Jenny Le. Její formy znějí nově, ale je to i zapamatovatelností jejího tématu. Imigrant je přirovnáván k velrybě; Noemova archa je přehrávána v taxíku; a fyzická sebeláska se mění v „rybí kůži, (která) zkřehne / v měděné pánvi nad kuchyňským plamenem“. Dílo je chytré i dojemné, objevují se v něm nečekané postavy jako milenka Williama Butlera Yeatse a narkoleptik, kterému je do scénáře románového vyprávění vřazeno zneužívání; přesto, jak píše Le, „v sedmi letech jsem si myslel, že právě tohle je láska“. Pokud jste si mysleli, že víte, co je formální poezie, musíte si přečíst kouzelnou, originální knihu Jenny Le.

--Kim Bridgfordová, autorka knihy Human Interest.