Dayanita Singh: Pojďme se podívat

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 8 hlasů.

Původní název:

Dayanita Singh: Let's See

Obsah knihy:

Fotoromán o prvních letech Dayanity Singh jako fotografky

Snímek Let's See je návratem do doby, kdy se Dayanita Singhová (nar. 1961) ještě nepovažovala za fotografku, a je sondážní vzpomínkou na „oko, ke kterému už nemám přístup“. Singhová se nedávno probírala čtyřicetiletým archivem - 80 % z něj zůstává neviděno -, zkoumala skeny svých kontaktních listů a žasla nad něžnými a křehkými snímky z 80. a 90. let, na které mezitím zapomněla - spolubydlící z ubytovny, přátelé, s nimiž žila, rodina, svatby, pohřby; portréty sebe samé i těch, kteří se stali důležitými postavami jejího života: Mona Ahmedová, kterou zachytila v emotivním vizuálním životopise Myself Mona Ahmed (2001), a její matka Nony Singhová, hudebník Zakir Hussain.

První fotoaparát Singhové, Pentax ME Super s padesátimilimetrovým objektivem, jí daroval německý nakladatel Ernst Battenberg a ona s ním „fotila všechno, co se dalo, snažila se, aby svitek filmu vydržel co nejdéle“, vytvářela kontaktní listy všech svých snímků, ale vzácný luxus samostatného tisku realizovala jen pro publikaci nebo knižní projekt. „Tuto knihu jsem nazvala Vidíme,“ říká Singhová, ‚protože tyto snímky jsou přesně o tom: jak vidíme, co nevidíme, co vidí jen fotoaparát....‘.