Dante's Paradiso and the Theological Origins of Modern Thought: Toward a Speculative Philosophy of Self-Reflection
Sebereflexe jako charakteristický znak moderní doby má hlubší původ u Danta než u Descarta. Tato kniha přepisuje moderní intelektuální dějiny a bere Dantův lyrický jazyk v Paradisu jako ztělesnění trinitární sebereflexe, která dává teologický náboj zrodu moderního subjektu již u trubadúrů.
Stále intenzivnější sebereflexe, která vedla k našemu současnému sekulárnímu světu a jeho technologické apokalypse, může vést i k poetické vizi jiných světů, jaké zažil Dante. Tváří v tvář stejné nominalistické krizi jako Duns Scotus, jeho přesný současník a předchůdce vědecké metody, Dantovo myšlení a dílo naznačuje alternativní modernitu na cestě, po níž se nešlo.
Tato jiná cesta se ukazuje v konjekturální vědě Mikuláše z Cusy a v nové vědě imaginace Giambattisty Vica jako alternativy k výlučné vládě pozitivní empirické vědy. V kontinuitě s Dantovou vizí přispívají k opětovnému přivlastnění sebereflexe humanitním vědám.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)